Když jsem četla tenhle článek o výběru nové sedačky, úplně jsem si vzpomněla, jak jsme to řešili doma nedávno taky. Člověk si myslí, že to bude jednoduché, ale jakmile začne porovnávat materiály, velikosti a ceny, je z toho malý projekt. Nakonec jsme vybrali něco z https://www.dk-obchod.cz/sedaci-soupravy/ a musím říct, že změna byla fakt znát – konečně máme doma pohodlí, jaké jsme chtěli.

Přesný popis problému, kdy cizí lidé vysávají náš čas, emoce a někdy i peníze. Těch šest zásad je tak opodstatněných, žebychom je měli mít doma nad dveřmi. Mohly by působit sobecky, kdyby se k nim nepřidalo to, co Anna píše v závěru - citaci J. Wericha. (Nejsem si jistý, že toto řekl, ale budiž,je to velmi trefné.) Díky za tento článek.

Jarko, děkuji za článek o mé oblíbené autorce. Obě tyto knihy jsem četla hned, jak vyšly. Také prvotinu o anorexii Já jsem hlad, knihu Sítě a Chirurg.

Nádhera, děkuji za zprostředkování.

Zuzano, děkuji za nahlédnutí do Vaší krásné a rozumné duše. Patříte mezi moje nejoblíbenější současné básnířky. Vaše verše mě vždy zasáhnou velmi hluboce.

Pište, pište, pište. Moc jsem se pobavil.

Děkuji, umíte :-)

Šárko, ty jsi prostě úžasná. Skvělý článek jako vždycky. Dozvěděla jsem se o Jenovéfě spoustu nových věcí. Ty její polozmizelé ostatky mě mrzely. Děkuji ti.

Míšo, se mnou to na návštěvách, když jsem byla malá, také nebylo jednoduché. Mám fotku, jak sedím načuřená asi 4 letá nad báječným a lákavým zákuskem u pražské tety a ani jsem se ho tehdy nedotkla. Přitom teta i strejda byli fajn. Nějaká zvláštní tréma převlečená za vzdor, řekla bych.

Dano, nádhera. Překrásná reportáž. Děkuji.

Dano, děkuji. S radostí mohu říci, že máme báječné knihovnice, jak u nás na vesnici, tak v Příbrami, kam moc rády chodíme. A máme báječné čtení doma :-))

Naďo, paráda. Fotky prima. U nás je taky hodně sněhu. A každé ráno sněží.

Dano, moc hezký článek. Plný člověčiny a dobrot. Mohla bys mi prosím napsat z jakého těsta děláš pizzu a jak děláš pomazánku z červené řepy? Děkuji ještě jednou za milé povídání a hezký nový rok.

Naši hladoleti dostávají kvalitní stravu. Krmítko vyhovující, za dva dny je prázdné. Pokud ho předtím ovšem nepřekotí obézní straka, Loni nám pod krmitkem na jaře vyrašilo kvalitní ovesné pole. Slunečnice žádná. Letos jsem nasadila i sušené červiky. To je hukot! Sýkorky berou "švédský stůl" útokem. :-)

Zdeňku, krásný příběh k zamyšlení. Někdy je opravdu třeba se na chvíli zastavit a ohlédnout. Skvěle napsané, mimochodem...

Omlouvám se za nechtěný dotyk * !

Paní Anno, děkuji za zajímavý článek. Myslím si, že předsevzetí či jakýkoli úkol se dá splnit, máme-li obrovský motiv. To pak táhne dopředu a není tak těžké to dodržet. Já jsem si dala předsevzetí koncem října a zatím to dodržuji :-)

Evi, díky a taky Ti přeji krásný a pohodový nový rok 2026...

Tak Ivo, hezký tichý nový rok ♥

Dušane, díky aneb ... Tri niti v riti .... Hodně štěstí a úsměvů po celý příští rok :-))