Moc hezké počtení, Vlaďko. Samozřejmě se mi u toho vybavovaly vzpomínky na vlastní děti. Starší dcera se už v roce vyptávala celé dny s nataženým ukazováčkem a otázkou: "Co To? Co je to?" a dětská lékařka u roční prohlídky se při zjišťování, kolik že už umí slov, podivila: "Cože, už celé věty?" Poctivě jsem odpovídala a dcera ve dvou letech začala psát vymyšleným písmem nějaké texty. Škoda, že jsem si to neschovala a nenechala je rozluštit nějakým nástupcem Bedřicha Hrozného ;-) Mladší dcera se od ní později všechno naučila formou školy pro panenky a medvídky, kterou doma provozovaly, a do školy opravdové pak nastoupila chytrá jak rádio :-)

Paní Zajícová by se uplatnila jako hodinová manželka takový talent nechat ležet ladem.

S hrůzou i s úsměvem jsem si uvědomila, kolik z toho retro vyprávění jsem ještě stihla zažít :-) Jako studentka si ještě navíc pamatuji, jak s námi děvčaty mladší řidiči flitrovali a jedna spolužačka dokonce začala na chvíli s jedním chodit :-) Někteří byli lumpíci :-)

Krásná romantika, láska, být si nablízku. Děkuji moc.

Moc hezké a ucelené pojednání. "Tisíc" pohledů na "jednu" duši. Děkuji za příjemné počtení po ránu.

Pravdivý článek, život s těžkou nemocí a nesoběstačností není žádné terno. Na druhou stranu co přát devadesátiletým lidem, aby už brzo umřeli?

Šárka nezklame! :-)

Oldŕichu, četla jsem pozorně a aspoň polovinu z toho jsem nékdy slyšela. Němčina byla v mém dětství v rodině dost používaná, část rodiny žila v Sudetech. I ta moudra u nás lítala vzduchem. Velmi často se u nás použivalo “ježkovy voči”, to mi zůstalo dodnes a pŕeneslomse to až na vnoučata.

Ivo, to je silný článek o odvrácené straně života. Běží mráz po zádech. Moje silná hořká káva při čtení se mi zdála slabá :-) Děkuji za sdílení.

To je dobře, Eleno, že jste ten binec poslala starostovi. Nesmí nám to být jedno! Já se také snažím, aby okolí naší obce bylo čisté a nejsem sama. Každý rok pořádáme na jaře úklid a má vnoučata, když byla malá, tak byla tak vycvičená uklízet, že chtěla sbírat papírky i v Ústí n. L. na náměstí. To jsme jim však zatrhli. Jinak houby docela rostou, ale sbíráme jen zaručené druhy.

Děkuji Vám, s dojetím jsem přečetla, nezemřel, kdo žije ve vzpomínkách, platí o lidech i zvířátkách, měl se u Vás moc hezky Robin, děkuji též za krásné fotky a za všechny články z výletů. Přeji klid a mír.

Brýlí je mraky. horší je to s očními lékaři. Já momentálně nemám kam jít na kontrolu.

Zajímavé informace, netradičně podané, a to se mi líbí. Povedlo se, Michaelo!

Dobře vědět, znamenám si to. Díky.

Obdivuju tvoji energii.

Kéž by. Báseň se mi líbí.

Skvělý článek. Rád jsem přečetl. Tvůrčí svoboda surrealismu mě oslovuje.

Nejen alkoholici, ale i manipulátoři, domácí násilníci a nezodpovědní dlužníci, jakož i kriminálníci všeho druhu a nevěrníci. A bylo by jich ještě mnohem víc.

:-) :-) Kytičku fialek prodala mi prodavačka,/ já nečekal, až dostanu zpět./ S kytičkou fialek tak, abych ji nepomačkal,/ pospíchal jsem, abych tam byl v pět... :-) :-)

Stalo se mi, že jsem ve WhatsApp měla zmeškaný hovor, který přišel v noci, když jsem měla hlasitost vypnutou. Neodpověděla jsem, číslo mělo předčíslí +061 - což je Madagaskar. Co bylo také divné, že u toho bylo napsáno jméno mé neteře z Kladna. Dělají to rafinovaně, že si můžete myslet, že vám volal někdo z vašich příbuzných, přátel nebo známých.