O jazykovém purismu
Úvodní foto: Pixabay

O jazykovém purismu

10. 1. 2026

Téma českého jazykového purismu není u nás vůbec nic nového. Toto téma se objevilo v Čechách již za Jana Husa. A pokračovalo jak za renesance, tak i baroka a dál v době obrozenecké.

Téma jazykového purismu obecně odmítá nadměrné užívání slov zavlečených z jiných jazyků, dříve zejména z jazyka německého, dnes hlavně z angličtiny.

Četnost germanismů v českém jazyce se dá velmi lehce pochopit vzhledem ke geografické, kulturní i politické blízkosti s německy mluvícími zeměmi a bohatým stykům v minulosti i současnosti. Tyto germanismy v češtině již natolik zdomácněly, že už většinou nevnímáme jejich původ.

Není ale mým záměrem vracet se příliš do historie. Zajímá mě hlavně současnost. Zatímco celá řada germanismů v našem jazyce již dávno zdomácněla, současná záplava anglicismů čím dál tím ve větší míře zapleveluje náš jazyk. A často zcela zbytečně. S historickým vývojem to nemá nic společného. Spíš s naším současným politicko-hospodářským začleněním do západního světa, kde jednoznačně vládne angličtina jako jazyk dorozumívací, obchodní i politický.

Můžeme to pozorovat jak v běžné řeči, zejména u těch mladších kategorií, v novinářských článcích, tak i v názvech obchodů a firem, které se chtějí tímto způsobem těsněji začlenit do reality dneška. Je to ale hlavně módní záležitost.

Pro ilustraci jen pár příkladů: babysitting – hlídání dětí, boss – šéf, meeting – setkání, office – kancelář, ready – připravený, call – hovor, cash – hotovost, cool – bezva, happy – šťastný, knowhow – odborná znalost, software – programové vybavení počítače, voucher – poukaz. A mnoho a mnoho dalších, možná až stovek termínů, které se běžně užívají.

Fakt je, že mnoho těchto výrazů češtině pomáhá překlenout chybějící výrazy domácí, třeba v technických oblastech. Jazyk tak může reagovat na nové jevy a technologie, pro které dříve neexistovalo odpovídající pojmenování. Dobře zvážené používání cizích slov tak může být paradoxně přínosem, který češtinu obohacuje. Jsou ale slova, která jsou doslova podivným mixem češtiny a cizího jazyka. Takovým slovem je třeba lídryně.

Pro ilustraci zde uvedu citaci z webového článku Jaroslava Kramera, šéfredaktora měsíčníku Právní rádce:

„Lídryně je mimochodem pojem, jehož vývoj skvěle dokládá měnící se poměry ve společnosti. Když se jeden z internetových diskutujících na stránkách Ústavu pro jazyk český Akademie věd dotazoval, zda je možné přechýlit slovo "lídr", dostalo se mu následující odpovědi: „Přechýlená podoba lídryně je naprosto v pořádku. To, že může toto slovo působit neobvykle, je (zatím) dáno jeho malou frekvencí. Pokud bude lídryň přibývat a frekvence slova stoupne, nikoho již výraz lídryně nepřekvapí (podobné rozpaky budilo kdysi slovo ministryně).“

Děs a hrůza mě jímá při pomyšlení, jak se bude vyvíjet naše řeč v blízké i daleké budoucnosti. Za mne palec dolů.

Jan Zelenka

 

 

 

Jazykový purismus lze charakterizovat jako snahu o očišťování jazyka od cizojazyčných prvků a vlivů. Objevil se již v době antiky, jeho geografické rozšíření je značné. V českých zemích souvisí s jejich geopolitickou polohou i s početnou německou menšinou zde v minulosti žijící. Vzhledem k mnohasetletému kontaktu naší země s německými zeměmi existuje v češtině mnoho germanismů. Snáze je lze najít v jazyce spisovném než nespisovném, protože v něm se objevují slova a fráze mnohem více zkomolené. 

Přejímání slov a slovních spojení z cizích jazyků je nejčastější způsob obohacování slovní zásoby (vedle odvozování a skládání). Je příznak životaschopnosti jazyka a jeho aktivního postoje k novým skutečnostem. Zdaleka ne všechna slova přejatá z cizích jazyků však mají charakter cizosti (např. kostel, škola, košile, haléř). V průběhu staletí v češtině zdomácněla a přizpůsobila se jejím gramatickým a pravopisným zákonitostem.

V našem příspěvku nás zajímá pronikání anglicismů do češtiny. Došlo k němu po 2. světové válce a poté po roce 1989 (např. billboard, brífink, image, leasing, summit).

Slovní zásoba jazyka se mění v souvislosti s tím, jak se mění život společnosti – v oblasti hospodářské, politické, techniky, vědy a kultury. Některá cizí slova existují vedle českých ekvivalentů a stylová platnost i frekvence užívání obou variant se může lišit (lobby – nátlaková skupina, mítink – schůze, substantivum – podstatné jméno). Běžně se ale také setkáváme s případy, kdy přejaté cizí slovo není v češtině nezbytné, neboť existuje jeho plnohodnotný ekvivalent (např. outdoorový – venkovní /aktivity, oblečení/, deadline – lhůta, konečný termín, event – akce, leadership – vedení, level – úroveň, sale – výprodej, smart phone – chytrý telefon, šopovat – nakupovat, workshop – pracovní seminář aj.).

Slova přejatá z angličtiny se vyskytují v počítačové oblasti (chat, mailovat, server, skener, web), oblasti ekonomické (product manager), obchodu nebo služeb (café level, nail studio). Angličtina se stala dominantním jazykem vědeckého a akademického prostředí (curriculum/kurikulum, research, abstract/abstrakt aj.). Poměrně časté jsou i doslovné překlady některých anglických frází a vazeb (určitě – sure, měj/te hezký den – have a nice day).

Jazykovědkyně Markéta Pravdová konstatuje, že „z angličtiny se stala módní záležitost a v některých oborech zakořenila natolik, že takové mluvě nezasvěcení nemají šanci rozumět“. Stejný vliv přisuzuje změně životního stylu a přijímání západních vzorů. … „Angličtina je cool hlavně pro mladé, kteří část svého života tráví virtuálně na internetu a sociálních sítích“ (Sotona, 2017).

„Anglicismy pronikající do češtiny jsou módní, stručné, dají se vyložit různě. Kdo je zná, jde s dobou a zároveň dává najevo, že vyjadřovat se česky je mu poněkud na obtíž“… „Nikdo jako milovník anglicismů z přesvědčení však ve skutečnosti neexistuje. Všichni, kteří je používají, tak činí ne z lásky k cizí řeči, ale naprosto přirozeně a bez přemýšlení“ (tamtéž).

Závěr

Podle M. Pravdové přejímání slov z cizích jazyků naší mateřštině z pohledu vývoje jazyka neškodí. „Obohacuje ji o další a další slova, která se sice jedné generaci mohou zdát nepřijatelná, ale následující generace je bude používat již bez zábran. Nebo nebude – to ale předvídat nedokážeme“ (tamtéž).

Domnívám se, že přílišný jazykový purismus není v současné době namístě, a pokud ho někdo hlásá, je to hlas volajícího na poušti. Naopak někdy až bezmyšlenkovité přejímání anglicismů, ve snaze ukázat, že jsem in, tedy, že jdu s dobou, považuji za nevhodné
a úsměvné. Takže všeho s mírou!

Zdroje:

Houdková, K., 2024/25: Anglicismy v současné češtině. https://theses.cz/id/8l31ft/Houdkova_Klara_diplomova_prace.pdf
Pravdová, M.; Saturková, J. (eds.): O češtině 2. Praha: Edice ČT, 2008.
Sotona, J.: Čeština už není cool. 15. 9. 2017. https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-cestina-uz neni-cool-40045392

Věra Ježková

 

Český jazyk kultura
Hodnocení:
(5 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Irena Mertová
Věro, tvůj článek teprve budu číst, musím v klidu... Ale jen v rychlosti: pobavila mne odpověď manželky nového amerického velvyslance v ČR v Magazínu MF Dnes. "... Vlastně se mi líbí i to, že důležitou součástí zdejší kultury je vlastní jazyk a že ho nepřebila angličtina." :-)
Iva Bendová
Četla jsem to už včera. Díky Ali Vel. a Mirkovi H. se dnes nemusím rozepisovat v odpovědi, jen podepisuji ;-) Děkuji Věrce a Honzovi za článek.
Soňa Prachfeldová
Přátelé, těšila jsem se na laškovný dialog, tak příště. Co naděláme s pronikáním angličtiny, spíš mě mrzí, že upadá krása naší mateřštiny.
Jan Zelenka
Věrko, jsem moc rád, že máme opět po delší době společný článek. Je jasné, že na tento problém budou názory různé. Někdo bude chtít být za každou cenu moderní a jít s dobou. Mně se přílišné přejímání cizích termínů nelíbí.
Mirek Hahn
Přejímané výrazy mě nijak neděsí, dostávají se do jazyka poměrně přirozeně, praktickým užíváním. Kromě snobsky módních trendů, často zvyšují efektivitu dorozumívání. Nevnímám jazyk jako muzeum nebo nedotknutelnou kulturní tradici, spíš jako nástroj, který si lidé občas upravují k účelnému užívání.
Alena Velková
I já některé z výše uvedených výrazů ráda používám, ale snažím se to nepřehánět.
Jiří Dostal
:-) Zůstane-li mateřský jazyk vedle dorozumívání také nástrojem myšlení o jazyku (nejen jak, ale i proč), netřeba se rozumného či hloupého převzetí cizojazyčnosti bát. Patří ostatně dlouhodobě k dluhům našeho školství malý až žádný důraz na účel, záměr, cestu a cíl školní práce :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 3. týden

Tento týden si ve vědomostnéím kvízu můžete vyzkoušet, jak dobře znáte české herečky a herce.