Člověk praštěný
Ilustrační foto: Freepik

Člověk praštěný

3. 11. 2025

Tato příhoda se mi stala před několika lety. Jezdívala jsem pravidelně trasu Praha – Písek. Jednou nastoupila žena s dítětem, asi pětiletým. Posadila se dozadu. Po chvíli si k ní přisedla další mladá žena zhruba se stejně starým dítětem.

A daly se do řeči. Obě mluvily nahlas a já si vyslechla jejich rozhovor, který mne vedl k zamyšlení.

Vy máte taky jedno dítě? otázala se první.

Ne, já mám doma ještě jedno. To je postižené. Mně se narodil tělesně postižený kluk a k tomu hluchoněmý. Za okamžik dodala. On už chodí do školy. Oni mi ho nechtěli vzít, ale já se nedala. Že prej je nevzdělatelnej. Pokračovala v rozhovoru.

K tomu bych neměla odvahu a sílu. Já jsem měla dítě v 19 letech. A co manžel? ozvala se druhá žena.

Já ho měla taky v 19 letech a manžel utek´ hned, jak se to rýsovalo. Ale teď mám kluka a s ním druhého syna. Víte, on je takovej praštěnej.... Jenom praštěný lidi jsou hodný.

Zadívala jsem se na onu ženu. Z jejího hlasu i gest vyzařovala vyrovnanost bez špetky sebelítosti a naprostý klid.

Zamyslela jsem se nad tímto rozhovorem. Jaké měla tato žena zkušenosti s lidmi? S takzvanými rozumnými, že došla k závěru, že jen člověk praštěný je hodný? V duchu jsem své známé dělila na praštěné a rozumné. A co jsem já? Ptala jsem se sama sebe. Rozumný člověk, který vyvodí důsledky z každé situace, zhodnotí kolik investic, citu a úsilí je nutno vydat a následně vycouvá? Či ten, co nejprve cítí a pak myslí?

Vystoupila jsem dříve než ona žena, ale někdy si na onu ženu vzpomenu a s úctou a obdivem na ní myslím.

 

 

 

 

Můj příběh společnost vzpomínky životní postoj
Hodnocení:
(5.2 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Dostal
:-) Hoďte zbytky ze stolu slepicím a sledujte, co která zobe... :-)
Marie Měchurová
Míšo, článek je moc hezký. Mám raději lidi trošku praštěné.
Blanka Lazarová
Míšo, dík za příběh. Ne vše se musí nutně řešit primárně rozumem. Milane, souhlasím s vámi. :-)
Milan Pepo
Paní Tomčíková. Mé příjmení je skutečné a správně by mělo být Pepó. Pocházíme z Maďarska a v ČR jsem toho jména jedinný. :-D
Iva Bendová
18:04 - myšleno všeobecně, žádná narážka. Nedotykat se drátů na zem spadlých! :-)
Iva Bendová
Míšo, někdo je holt správně praštěnej, někdo ovšem spadl z višně na hlavičku ;-) Ty první lze nalézt např. v alternativním divadle :-) Nic ve zlém.
Jan Zelenka
Zajímavý příběh.
Daniela Lender Chaloupková
Míšo (17:45), dííííky, žes pochopila, že píšu o sobě :-)) Ano, opravdu je to nádhera, a netušila jsem, že mě ještě něco takového potká :-))
Jiří Buzický
Pokud je praštěností míněna třeba potřeba nonkonformě "se dotýkat drátů na zem spadlých", pak je to dost riziková vlastnost, která dost často končí malérem. V životě je důležité udržovat určitý poměr mezi rozumem a emocemi, neboť zvážení všech aspektů a výběr optima je asi nejjistější cesta k naplnění cílů.
Jitka Caklová
Paní Chaloupková, tak tomu říkám sarkasmus v pravém slova smyslu. Hlavně že vy se cítíte paní dokonalou. Já vám to opravdu přeji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Slavné osobnosti světových dějin. Jak dobře je znáte? To prozradí vědomostní kvíz tohoto týdne.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Kolikrát týdně zařazujete do svého jídelníčku maso?

Téměř denně

20%

Dva až třikrát týdně

21%

Jednou, dvakrát týdně

20%

Jen výjimečně

20%

Nikdy, maso nejím

19%