Jiří Buzický
2.11.2025 17:37
Pro pana Pokorného: Ano, ragby je opravdu kontaktní sport. Ale s jeho rizikovostí to není tak hrozné. Pravidla myslí na bezpečnost a jsou uzpůsobena jednotlivým věkovým kategoriím. Navíc se kontakty trénují tak, aby byly prováděny správně a bezpečně. K zásadám ragby patří i respekt a ohleduplnost k soupeřům, spoluhráčům, rozhodčím a pravidlům a hráči jsou k takovým fair play postojům vychováváni. To vše snižuje rizikovost kontaktů.
Dagmar Vargová
2.11.2025 17:35
Díky, že jste to vzal s humorem :-). Malý hráč by hrál ručičkama, přičemž by mohl mít hodinky s kovovými ručičkami. A po zápase si třeba sednout na židli s dřevěnými nohami a houpat svýma nohama :-).
Jiří Buzický
2.11.2025 17:23
Paní Vargová, děkuji za upozornění na gramatickou chybu. Vzhledem k tomu, že ragby hrají živí lidé, dle české gramatiky opravdu hrají ragby rukama. Problém správného tvaru by mohl nastat u dětských kategorií, kdy děti mají malé ruce, tedy ručičky a navíc by malý hráč měl na ruce klasické náramkové hodinky. Pokud by takový hráč odehrál obouruč přihrávku míče ciferníkem takových hodinek, hrál by ručičkama, nebo ručičkami? Jak je vidět, záludná nejsou jen pravidla ragby, ale v některých případech i pravidla českého pravopisu.
Zdeněk Pokorný
2.11.2025 17:15
Ragby je skutečně velmi kontaktní sportem a zocelí člověka po všech stránkách. To popisujete velice hezky. Pokud jde o právo mít svůj názor. To si myslím, že nikoho nenapadlo. Z toho není třeba mít obavy.
Dagmar Vargová
2.11.2025 15:50
"Nový" pane Buzický, fajn, že na íčko přibyl další muž :-). Četla jsem Vaše články, i ten dnešní, připravený ke zveřejnění. Velice se omlouvám, ale mám malou připomínku k pravopisu. Jelikož zřejmě budete nadále psát mj. o sportu, bude (zřejmě) řeč o různých částech těla. Prosím tedy tvary "rukama, nohama", nikoliv "rukami", jak píšete. Máte zajímavé texty a názory, byla by myslím škoda těchto zbytečných chybiček... těším se na další Vaše články :-).
Jitka Caklová
2.11.2025 09:32
Děkuji za odpověď.
Jiří Buzický
2.11.2025 09:00
Paní Caklová, člověk je tvor společenský, v lidské společnosti platí zásady stáda, což má své plusy, ale i minusy. K minusům patří to, že mnoho lidí se nechá manipulovat jednak většinou, ale i jakousi momentální "společenskou elitou", která má k dispozici manipulační prostředky, například media. A ne každý má dostatečné znalosti, zkušenosti a dovednosti, aby dokázal tyto manipulace prohlédnout, nepodlehnout jim a udělat si na základě vlastních znalostí, zkušeností a dovedností vlastní názor. Proto sdílejí zmanipulovaný názor "společenské elity" protože se domnívají, že tím se k oné "společenské elitě" alespoň trochu přiřadí. Ostatně o takové potřebě se zpívá v Internacionále: "My nejsme ničím, buďme vším!". Dobrým příkladem takového sociálního jednání může být např. TV pořad "Zrádci", kde se účastníci u vyřazovacího kulatého stolu zcela iracionálně nechávají manipulovat protřelejšími kolegy a stádně likvidují nepravé a ti, co se nepodřídí, jsou následně likvidováni. Je to takový malý modelový příklad běžného chování celé společnosti.
Jitka Caklová
2.11.2025 07:47
Dobré ráno a krásný den všem, přestože Dušičky pláčou. Pane Buzický, pro mě jste na dnešní dobu vzácný úkaz a to se cení. Kdo znal V. Havla před listopadem 1989? a za měsíc nato byla republika Československá oblepená barevnými letáky s jeho fotografií a nápisem Havel na Hrad. Tedy, o čem to svědčí?
Jiří Buzický
1.11.2025 16:54
Dobrý den, paní Lender-Chaloupková, děkuji za přečtení mých článků a za komentář. Je zajímavé, že článek Totemy měl takovou odezvu, jak kladnou, tak spíše zápornou. Ale vyvolal zájem, a to je cesta k zamyšlení nad problémem i u těch, kteří ho nevnímali. Jinak je mi jedno, zda mi někdo dává právo na vlastní názor, ten jsem měl vždy a věřte, že jsem s ním málokdy bloudil. Dále děkuji za objasnění lokality "Ring". Nemám důvod se účastnit, neboť nemám důvod se s někým svářit. Mám svůj názor, oponent nechť má svůj, nerozhodne hádka, ale čas.
Pro paní Hřebíčkovou: pokud nejste kozárovická dlouho, pak jsme se asi na místních tancovačkách nepotkávali. Jsem sice půl života Pražák, ale hodně času v dětství a mladosti jsem prožil od Kozárovic přes silnici (teď už dálnici) a občas do onoho kraje jezdím. Naposledy předevčírem. Z Vámi uvedených dancingů jsem navštěvoval sporadicky jen Lucernu, kde jsem absolvoval taneční u mistra Karase, navíc většinou na plesech. Nebyl jsem vymetač diskoték a čajů, mé zájmy směřovaly většinou jiným směrem.
Ingrid Hřebíčková
1.11.2025 15:39
Dobrý den pane Buzický, kraj mých kořenů Kozárovice nejsou. Prožila jsem téměř celý život v Praze. Diskotéky a čaje jsem prožila tedy v Praze: Reduta, Lucerna, Futurum, Strahov,..to bylo moje mládí. Ale jinak se mi tady v Kozárovicích moc líbí, dnes jsem tu ráda. Ohledně Ringu vám naprosto přesně napsala Daniela pode mnou. Nemám co dodat.
Načíst starší příspěvky
