Víno pít a přitom na něj myslet
Na Fráňu Šrámka
Smáli jsme se v mládí, vzpomínáš?
Když nám bylo 15
Tomu jménu „Fráňa…“
Ale teď před jeho hrobem chci víc…
A večer hledám ty dávno zapomenuté verše
A v němém úžasu, že znám Splav zpaměti
Asi bych tě také: „chtěla potkati v lukách…“
Vítr stříbrný už ale neslyším, …
Možná jen někdy, tiše a zdáli,
Zavane, zazpívá a pak se schová mezi ta léta
Co jsou za námi…
Měsíc nad řekou, ten mi však zůstává
Máme se spolu od mého jakživa
Je se mnou dál a jednou mi napoví,
Kdy odejít, když už nic nezbývá…
