Uvědomili jsme si, že s námi v Krkonoších sice byla několikrát, ale na jejich nejvyšší vrchol z různých důvodů nedošlo. Rozhodli jsme se chybu napravit a pozvali ji na výlet.
Do Pece pod Sněžkou jsme dojeli autem. Na Sněžku jsme sice nestoupali pěšky, ale i cesta lanovkou je parádní zážitek.
![]()
Počasí nám přálo, slunce hřálo a ani vítr se nás tentokrát nesnažil sfouknout dolů. Mohli jsme si tedy dostatečně užít prohlídku vrcholu i úžasná panoramata, která se tu nabízejí. Byly bychom tam s vnučkou fotily ještě déle, ale děda nám připomněl, že nás čeká dlouhá cesta, a je proto nutné raději vyrazit.
![]()
![]()
![]()
![]()
Po pohodlné kamenné Jubilejní cestě jsme sestoupili do Obřího sedla, minuli jsme polský Slezský dům, před kterým se shlukovali občerstvení chtiví turisté, a z vyhlídky jsme obdivovali Obří důl a majestátní Studniční horu.
![]()
![]()
Modrá značka pak vede drsně krásnou krkonošskou tundrou a po dřevěném chodníku přes Úpské rašeliniště k Luční boudě. Ta patří k nejvýše položeným horským chatám u nás. Nalezený základní kámen stavení, které poskytovalo útočiště poutníkům do Slezska, nese letopočet 1623. Dnešní stavba vznikla v období 2. světové války a sloužila jako ubytovna wehrmachtu. Po mnoha peripetiích je tu dnes drahý hotel s vlastní pekárnou a pivovarem, kde se vaří pivo Paroháč.
![]()
K zamyšlení nad nevyzpytatelností a silou hor přivede poutníka kaplička v sedle mezi Luční a Studniční horou. Původně byla postavena na místě, kde v roce 1798 zahynul při svážení dřeva Václav Renner. Nyní je tu symbolický památník obětem hor. Uvnitř jsou na tabulkách uvedena jména obětí a údaje o událostech, které je stály život.
![]()
Tundra se pomalu mění v kvetoucí louky a my scházíme k Výrovce, další známé krkonošské boudě.
![]()
![]()
Při povlovném stoupání na Liščí horu nám do zad pralo sluníčko, takže nám přišla vhod nedaleká Lyžařská bouda, kde jsme si dopřáli chvilku odpočinku s limonádou a kávou a obdivovali výhled na protilehlou Černou horu.
![]()
Červenou značku, po které jsme putovali od Luční boudy, jsme opustili na křižovatce Pod Lesní boudou a pokračovali po zelené a od rozcestníku Lučiny po modré. Z této cesty se příchozím odkrývají nádherné výhledy na Sněžku a okolní hory. Blízké svahy jsou plné chat, menších sjezdovek a vleků. Mezi známé chaty patří např. Svornost, Husova a Žižkova bouda.
![]()
Pak už cesta strměji klesá na okraj Pece pod Sněžkou k sjezdovce Javor. K autu jsme museli projít ještě velkou část městečka. Po téměř 19 km, které jsme zdolali, nás už docela bolely nohy.
![]()
Jako vždy jsem obdivovala manžela, který je po turistickém výkonu ještě schopen soustředěně a bezpečně řídit zpáteční cestou.
Domů jsme dovezli unavenou, ale spokojenou vnučku, spoustu fotek a neméně hezkých zážitků.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lu%C4%8Dn%C3%AD_bouda
https://www.gigaplaces.com/gigalist-nejkrasnejsi-krkonosske-horske-boudy/
http://www.vyrovka-krkonose.cz/rubrika/11-Historie-Vyrovky/index.htm