Narozeninové
![]()
Tak nám zas bude o rok víc,
mně dřív, tobě až za měsíc.
Na konci oba sedmičku,
život už máme v malíčku.
Víme, jak z něj se radovat,
i zlé že se nám může stát.
Využijme si čas spolu,
než nás osud strhne dolů.
![]()
Čas o rok popošel,
sedmička na nás kývá,
my půjdem spolu s nadějí,
poznat, co osud skrývá.
Věčný je osud, naděje,
co ztrácí se a vrací,
s vírou pak vzlétnem ke Slunci,
jak nebem tažní ptáci.
![]()
Vzlétla bych s tebou i k Měsíci;
dokud je Země nám přející,
když Měsíc ozáří oblohu,
však netrápí mě, že nemohu.
V noci létají moudré sovy,
leč ty nám nejspíš nenapoví,
zda naplno žít, či ubrat plyn,
když dožít se chceme kulatin.
![]()
Víra je věčná, věčný je cit,
snad splní se nám všechna přání,
škoda běh zvolnit, když chceme žít,
člověk chce být, i když se sklání.
Sedmička šťastným číslem bývá,
zastávka v životě a malý pohled zpátky,
kulaté výročí však na nás zdáli kývá,
s tebou tam vstoupit chci otevřenými vrátky.
Životem dále jít a naději mít v tváři.
Procházet krajinou, v duši mít mír a klid.
Osude posečkej, vždyť Slunce ještě září!
Osude posečkej, je přece krásné žít!
*
Autoři: Věra Ježková a Jan Zelenka