Od narození mého vnoučka Honzíka trávím Vánoce s ním a dcerou a jejím přítelem. Tím ale výčet domácích mazlíčků nekončí, jsou tam dva psi - border kolie, matka s dcerou, dále tři kočky, postupně nalezené na polích nebo v ůtulku. Honzík má ve svém pokoji ještě ještěrku agamu, říká jí Ms.Smith podle Harry Pottera, v dalším teráriu jsou afričtí velcí šneci.
Dcera bydlí v domě se zahradou, tak to není problém. Před letošním příjezdem jsem dostala nápad, jak ten slavný den nějak obohatit. S Honzíkem jsem se tajně domluvila, že budeme zpívat koledy před večeří, ale zatím je to tajné. S tím souhlasil, pak mi chodil šeptat, kdy budeme ještě zkoušet. Napsala jsem dokonce scénář, kde bylo vyznačeno, kdy zpívá on a kdy já. Udělal i na čtrvrtku program pro diváky a pověsil ho v kuchyni na ledničku. Začínalo se 1/2 hodiny před večeří. Uváděli jsme se sřídavě, pak jsme zpívali spolu a nakonec jsme překvapené rodiče přiměli ke zpěvu koledy Narodil se Kristus pán, popřáli hezké Vánoce a šlo se jíst. Všem se to líbilo, i když produkce někdy zadrhla. ale v rodině se to odpouští. Určitě si to napřesrok zopakujeme a Zážitek roku - domácí vánoční koncert - bude v lepším provedení.
Druhý den se Honzík naší produkcí hned chlubil návštěvě. Chtěla jsem tím nápadem odpoutat Honzíka od počítače a zároveň připomenout české tradice. Věřím, že po letech, až už tady nebudu, vzpomene si o Vánocích na náš skromný koncert a udělá ho třeba se svými dětmi také.
