Je sobota 14.12.2019 a já se synem, dcerou a vnučkou jedeme navštívit moji sestru a kamarádku do rodného Vroutku. Důvodem není jen návštěva, ale hlavně vánoční cukroví a ještě pár drobností, které každý rok obě dostávají. Už když jsme vyjeli z Ústí, bylo jasné, že se nebude jednat o nějaké kochání prosincovou přírodou. Celou cestu nám lilo jako z konve, takže jsem si říkala, že foťák se mnou jede zbytečně. Ale člověk míní, matička příroda mění.
Když jsme odjížděli po druhé hodině od kamarádky, se slunce jako zázrakem rozsvítilo a spolu s mraky vytvořilo krásné obrázky. Zastavili jsme se ještě na hřbitově, kde to fičelo fakt hodně, ale moje srdce fotografa amatéra zaplesalo a foťák se konečně dostal ke slovu. Pobíhala jsem kolem hřbitova a fotila, dokonce se přidala i vnučka Anička.
Většina fotek je focena za jízdy, protože syn, řidič z povolání, mi odmítal zastavit. Cestou jsme stavěli ještě v Žatci, kde se mi v Zooshopu podařilo, samozřejmě s dovolením, vyfotit nějaká zvířátka a ptáčky, kteří si o to sami řekli. Byli opravdu hluční. Bohužel se rychle stmívalo, takže poslední snímek je od Kauflandu v Žatci.
Zvu vás na prohlídku přírody prosincového odpoledne, týden a pár dní před vánocemi. Přeji všem krásné vánoce a do roku 2020 štěstí, pohodu a hlavně zdraví.
