Karel Gott a Udo Jürgens

Láska bláznivá

14. 10. 2019

V dnešní den, kdy jsme se bolestně loučili s Karlem Gottem, jsem si vzpomněla na jednu dávnou historku ze své rodiny.

Když vyšla LP deska "Láska bláznivá", bylo naší dcerce pět let. Už tehdy docela hezky zpívala a všechny naše gramodesky také více či méně úspěšně doprovázela svým zpěvem. Gotta jsme měli velmi rádi, a tak jeho "Láska bláznivá" u nás zněla často. Moc jsme se s manželem pobavili, když naše malá Zdenička se vždy postavila ke gramu a s Karlem procítěně zpívala... proč se mi láska bláznivá, proč se mi stále vyhýbá...

Je to už 50 let a pamatuji si to velmi dobře. Také jsem jí to připomněla, ona si to už nepamatuje. Zasmály jsme se obě.

Můj příběh

Autor: Zdenka Jírová

Hodnocení:

(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Jurečková 4.6.2022 12:47

Vzpomínky na Karla Gotta i lásku vždy potěší...

Libor Farský 17.10.2019 10:58

Bláznivé milá glosa

Helenka Vambleki 15.10.2019 16:26

Pěknéééé

Marie Ženatová 14.10.2019 19:16

Díky za milou vzpomínku...

Anna Potůčková 14.10.2019 18:05

Tak to je moc krásná vzpomínka

Jana Šenbergerová 14.10.2019 15:16

Hezká vzpomínka.

Dana Puchalská 14.10.2019 15:15

Moc hezká vzpomínka.

Zdenka Soukupová 14.10.2019 13:56

Věřím, že v dospělosti se dceři láska nevyhnula, i ta bláznivá.....

Zpět na homepage Zpět na článek

Jaroslava (73 let): Vánoce trávím s kamarádkami, rodina to nechápe

Když jsem ovdověla, ozvaly se mi dvě bývalé spolužačky ze střední školy. Neviděly jsme se řadu let. Doslechly se, že manžel zemřel, obě jsou také vdovy, tak mě chtěly podpořit, rozveselit. Vzniklo tak pěkné přátelství, že trávíme společně Vánoce. Jenže to je problém, Vánoce se mají trávit s rodinou.

Redakce

Pohoda na ostrově

Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se vehementně přihlásilo o slovo. Po hodně dlouhé době opět sedím u stolu před ostrovní hospůdkou U letního kina, před sebou dvojku dobrého červeného a všude kolem mne je spousta lidí, dětí a pohody.

Jan Zelenka

Z vyprávění našich rodičů: Třináctá komnata mého tatínka

Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy zvaném Protektorátu Čech a Moravy, v malém městečku na Kolínsku. Moji rodiče už nebyli nejmladší – mamince bylo 35 let a tatínkovi dokonce 45 let. Oba měli za sebou jiná manželství, tatínek byl už tehdy 2x vdovcem.

Zdenka Jírová

Tenkrát ve Studnicích u Hlinska

Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do rodného kraje své maminky a tatínka, tedy naší babičky a dědečka. Babička se narodila v Jasném Poli a dědeček ve Studnici, blízko Hlinska v Čechách. Pak se přestěhovali do Prahy a vzpomínky zůstaly jen ve vyprávěních.

Ami Zahradníčková

Na filmové přehlídce České vize uspěl film o dědovi a také i náš film Život s gamblerem

Nejsem zrovna fanda stříbrného plátna, zasekla jsem se u klasiky typu Ďáblova past a také u francouzských komedií. Když měl ale film, ve kterém ztvárňuji ústřední roli, svou premiéru 12. dubna na přehlídce České vize v Červeném Kostelci, nemohla jsem si tu příležitost nechat ujít.

Martina Bittnerová