Stály nehybně v páru v parku a počítaly hříchy lidí, kteří je míjeli. Hříchy lidí, které je sami nikdy nevidí. Přečtené knihy, pláč i smích, bolest i radost. Na řasách usazený prach. Bezmoc sevřenou v dlaních, slzy a šedý svět. Zapomenutý křížek a s ním naděje. Zase ožijí osiřelé lavičky.
Tahle země není jenom pro mladý
9.12.2025
Svátek má Vratislav
Tahle země není jenom pro mladý
Ilustrační foto: Jaroslava Korpášová
Příběh na 50 slov: Naděje
8. 11. 2016
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Jaroslava Korpášová
9.11.2016 06:13
Pro Karla Boháčka - fotp jsme pořídili při našich keškovýpravách v německém pohraničí v oblasti Žitavy, přesné místo si ovšem již nepamatuji.
Karel Boháček
9.11.2016 06:02
Pravdivý nástin a upřímnost se mi líbí. Nejvíc však to výtvarné sochařské dílo - kdepak je ?
Elena Valeriánová
8.11.2016 20:28
Dano, ty prostě umíš nabudit člověka jen pár slovy, jinému by nestačila ani obsáhlá kniha.
Zpět na homepage Zpět na článek
Jaroslava (73 let): Vánoce trávím s kamarádkami, rodina to nechápe
Když jsem ovdověla, ozvaly se mi dvě bývalé spolužačky ze střední školy. Neviděly jsme se řadu let. Doslechly se, že manžel zemřel, obě jsou také vdovy, tak mě chtěly podpořit, rozveselit. Vzniklo tak pěkné přátelství, že trávíme společně Vánoce. Jenže to je problém, Vánoce se mají trávit s rodinou.
Takový malý rodinný propletenec
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých turistů v Praze. Za války spolu brázdili na kole a tandemu tehdejší protektorát. A taky se svou bandou dělali strašné voloviny.
WéCé a já
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí záhady. Přijde mi, že ona mista mají jistou magii. Jak jinak si vysvětlit události, které se tam dějí?
Jak jsem (ne)vyhrála literární soutěž
Píše se rok 2001. Na stole leží bílá obálka. Kupodivu na moje jméno. Většina korespondence v této domácnosti, vyjma té úřední, bývá určena mladší dceři.
Jak kominík o štěstí přišel
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k domu chodili, žil byl kominík Albín. To jméno mu dala maminka po panu doktorovi, co jej nejdříve na svět a pak k životu přivedl, když už se zdálo, že se to miminko rovnou andílkem stane.
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden
Před dvěma týdny jsme cestovali po Africe, tento týden si dáme další kontinent, a to Asii. Co o ní víte? To prozradí náš vědomostní kvíz.
AKTUÁLNÍ ANKETA
Jak je to u vás s pečením cukroví? Pečete rádi, anebo si cukroví raději koupíte?
Vánoční cukroví peču rád(a), dělám ho pro celou rodinu
Cukroví peču, ale už ne tolik jako dříve
Už moc nepeču, jen pár vybraných druhů
Už vůbec nepeču, buď si cukroví koupím nebo dostanu od rodiny
Vánoční cukroví nepeču, ani nekupuji, vůbec ho nejím
