Minulý víkend jsme zavítaly se sestrou, která bydlí kousek odtamtud, opět do trojské botanické zahrady, v tomto roce zřejmě už naposled. Nalákala nás k tomu jednak již klasická podzimní výstava dýní, a jednak samotná zahrada jako taková. Chodíme tam poměrně často, ať již kvůli konkrétním aktuálním výstavám, např. motýlů, orchidejí, bonsají či kaktusů, ale i na vinobraní nebo zkrátka jen tak, sledovat, jak se zahrada mění v průběhu roku, a načerpat tam silně ozdravnou energii. Moje sestra má oproti mně ještě tu výhodu, že jako obyvatelka Prahy 8 má vstup do venkovních expozic zdarma. A že do areálu dorazíme za 10 minut chůze z jejího domova, to je na pražské vzdálenosti takřka neuvěřitelné.

Trojská botanická zahrada, oficiálně nazývaná Botanická zahrada hl. města Prahy, je podstatně mladší sestrou původní botanické zahrady na Moráni v blízkosti Karlova náměstí. Ta je rovněž jedinečná svými důstojnými skleníky s letitou subtropickou vegetací a množstvím kaktusů, s venkovními záhony léčivých bylin a rozkvetlými keři. Má však tu nevýhodu, že je sevřená na poměrně malém pozemku uprostřed města, který již nejde rozšířit.

Trojská botanická zahrada není v pravém slova smyslu pouze zahradou, je to přírodní areál, nacházející se částečně na území přírodně chráněném, a to ve stráni mezi bohnickým sídlištěm a trojským zámkem a zoologickou zahradou. Plocha areálu činí asi 30 hektarů. Nejnovější venkovní část - sever - byla zpřístupněna teprve před několika lety a stále se ještě rozšiřuje, zatímco jižní část byla dána do provozu již počátkem 90. let. Jako první byla otevřena tzv. Ornamentální zahrada, což je prostorná část se stovkami květin a loukou. Na ni navazuje Japonská zahrada, která patří k návštěvnicky nejatraktivnějším. Pod ní pak, na výhodně ležícím teplém jižním svahu, je poměrně nová Flóra Středomoří a Turecka. Na svahu je také možno si prozkoumat vyhlášenou vinici Svatá Klára, seznámit se s různými zdejšími odrůdami vín a prohlédnout si i stejnojmennou kapli. Zde, v této části areálu, je soustředěno podzimní vinobraní, které konkuruje vinobraní v sousedním trojském zámku. Severní, nová část zahrady je koncipována jako Severoamerická polopoušť. I ona má své kouzlo, je zde k vidění spousta dřevin a kaktusovitých zimovzdorných rostlin.

Zahrada je velmi prostorná a vzdušná, zahrnuje i volně přístupné louky, svahy, lesík, jezírko. Všude jsou k vidění sochy, ať již kamenné z dílen afrických umělců, které zahrada zakoupila před několika lety po skončení výstavy afrického umění, nebo v poslední době i poněkud odvážné, nicméně nerušící ocelové sochy našich současných tvůrců, z nichž nejvíce asi láká nově otevřená rozhledna. K odpočinku slouží mnoho atypických sedátek, lehátek, dokonce i houpací sítě, s výjimkou Japonské zahrady je možno vstupovat na trávníky nebo se tam přímo slunit a odpočívat.

Ještě více než venkovní expozice přitahuje mnohé návštěvníky atraktivní skleník Fata Morgana. Tato moderní stavba je zvláštní už tím, že byla přistavěna ke skále, která vlastně tvoří její přírodní zadní stěnu, na níž je nasázeno množství nejrůznějších rostlin. Skleník je rozdělen na 3 části a tomu odpovídá i teplota a klimatizace. Jsou zde suché tropy a subtropy, poté následuje deštný prales vlhkých tropů, do nějž se projde tunelem s velkými akvárii, a poslední částí, uměle chlazenou, je pak vysokohorské pásmo jižní Ameriky a Ásie. Právě ve Fatě Morganě se pořádají výstavy motýlů a orchidejí a jednou zde byla dokonce i experimentální výstava výrobků z pet lahví. Fata Morgana pamatuje i na cizince, kteří si mohou zapůjčit cizojazyčné zvukové průvodce.

Botanická zahrada plní i osvětově-vzdělávací úkoly, pořádá semináře, výtvarné víkendy pro děti i dospělé a noční procházky zahradou.

Nezbývá, než pozvat všechny zájemce o návštěvu, ať už třeba na poučnou výstavu Stromy ve Výstavním sále, na dlabání dýní o Halloweenu, na Svatomartinské víno nebo na Vánoční aranžovací víkend. Trojská botanická zahrada má vždy co nabídnout.