Mám hlavu v oblacích,
jsem odlesk tvého žití,
dál tonu v rozpacích,
když tvář se nerozsvítí,
mám hlavu ve dlaních,
jsem jako pustá cesta,
zebe mě vnitřní sníh
a bolí prázdná gesta.

Mám hlavu nápadů
a bzučím jako včely,
Jen dále od hradu,
však stráže zavelely,
mám hlavu přikrytou
a slzy na kahánku,
když s touhou rozbitou
se chytám tvého spánku.