Jsem odlesk tvého žití
ILUSTRAČNÍ FOTO: stock.xchng

Mám hlavu v oblacích,
jsem odlesk tvého žití,
dál tonu v rozpacích,
když tvář se nerozsvítí,
mám hlavu ve dlaních,
jsem jako pustá cesta,
zebe mě vnitřní sníh
a bolí prázdná gesta.

Mám hlavu nápadů
a bzučím jako včely,
Jen dále od hradu,
však stráže zavelely,
mám hlavu přikrytou
a slzy na kahánku,
když s touhou rozbitou
se chytám tvého spánku.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
3 komentáře
Jitka Chodorová
Co dodat,snad jen, zase moc dobrý.
Olga Štolbová
I takhle smutno může někdy být, ale věř, že bude zas líp. **
Marie Magdalena Klosová
Kde se to v člověku bere,tedy v Tobě,Zuzko?Tiše Ti závidím,jak Ti to "veršuje"a ne že nějak!Prostě vždy má verš sílu,obsah,cit,emoci.Co víc bychom si mohli přát?Jsi šikovná holka.A díky za prožitky,jsou obecně platné,jen je dát do veršů...