Jednoho dne se probudíte a máte spolubydlící. Bytem poletují v desítkách octomilky a vám nezbývá, než jim stále mávat, kdykoliv letí kolem hlavy, občas jim zatleskat ve snaze některou zlikvidovat. Asi se jim to moc líbí, protože zvou na zábavu další jedince a společně vám začínají znepříjemňovat domácí pohodu.

Na internetu jsem vyhledala zaručený návod na likvidaci dotěrného hmyzu. Do nádoby jsem dala octovou vodu a kyselou past postavila na místo, kde jich bylo nejvíce. Po delší době talíř mohl konkurovat trikové scéně římských zápasů. Po okraji byly namačkány mušky jedna vedle druhé a  zíraly jak dopadne drama pod nimi. Uprostřed arény byla jedna utonulá oběť a další na cestě je zkáze. Za další hodinu se počet obětí nezvýšil. Průzkumnice se pravdopodobně zařadila mezi diváky nebo odlétla varovat příbuzné.

Večer jsem otevřela láhev vína a než jsem stačila ochutnat, předběhlo mě několi okřídlených "kamikaze", vrhajících se střemhlav do nápoje. Přešla mě chuť vyhánět nežádoucí příměsi a obětovala jsem sklenici nezvaným hostům, dávajícím přednost kvalitnímu moku před nechutným octem. 

Přítel mi doporučil pokračovat ve výzkumu likvidace octomilek testováním účinnosti dalších dostupných značkových vín a zveřejnit výsledky zkoumání. 

Můj fígl na mušku vinnou - kvalitní víno! (Nebo zbytek piva, dle výzkumu milovníků chmelového moku).