Jdu tichým lesem,
kde
bledý měsíc
rozlévá svou zář.
Něžně se ztiším
a sním.
Obloha hvězdná
jde vstříc
zrcadlu
hlubin.
Má duše
zasněná
slyší
měsíční hlas,
v kterém se rodí
bolest i
okouzlení.
Ilustrační foto: FreeDigitalPhotos.net
2
komentáře
Jiří Libánský
29.6.2014 08:06
Procházka lesem za svitu měsíce dokáže působit na duši hodně silně. To znám dobře a báseň je toho vítaným připomenutím.
Zuzana Pivcová
28.6.2014 20:11
Podobně jako minule se Vám moc hezky povedlo spojit přírodní jev s vnitřními pocity.
Jitka Chodorová
V roce 2008 se mi děly zvláštní věci, dobré, horší, velmi těžké, ale i ty až neuvěřitelně krásné. Začalo to na jaře, kdy v Národním muzeu v…
Kdo v pubertě neulevoval rozervané duši psaním básní, ten se tady na ičku určitě nevyskytuje. Tedy alespoň mezi ičkaři, kteří na i60…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 22. týden
"Padesát let od..." Tento týden si ve vědomostním kvízu připomeneme nejrůznější výročí.
- Foto dne
Aktuální anketa
Máte rádi změny?
