Ilustrační foto: Image courtesy of tungphoto / FreeDigitalPhotos.net
Má touha vzrůstá,
ruce se dotýkají,
vyprahlá ústa
k sobě se přimykají,
až do extáze
těla svá proplétáme,
po Mléčné dráze
společně odlétáme.
Proč žít mám sama,
podivné rozhodnutí,
skončit to drama
nikdo mě nedonutí,
držíš mě pevně
v náručí zrcadlení,
dýcháme stejně,
nahotou zahaleni.
6
komentářů
Miluše Převrátilová
19.11.2014 09:30
Krásné verše máte Zuzano, a nejen tyto. V každém z nás je tolik touhy, lásky a neuskutečněných snů, které Vy umíte poeticky vyjádřit . Zbývá jenom dodat, ať se nám vše plní !
Jana Šenbergerová
31.5.2014 14:48
Nádherné!
Jitka Chodorová
30.5.2014 15:25
1+++
Jarmila Peerová
29.5.2014 18:31
Jako vždy krásné,romantické,plné lásky a touhy....
Jiří Libánský
29.5.2014 14:52
Někdy člověk nepozná, kde končí Tvůj život a začínají Tvé verše a naopak. Je nějaká taková hranice?
Olga Štolbová
29.5.2014 14:24
Zuzko díky, zase jedna úžasná....
Blanka Lazarová
Kdo v pubertě neulevoval rozervané duši psaním básní, ten se tady na ičku určitě nevyskytuje. Tedy alespoň mezi ičkaři, kteří na i60…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne
