Láska šla v dešti,
za soumraku,
objímala tě
bez rozpaků,
učila pramen
tiše zpívat
a uměla se
nevysmívat.

Nevím, jak říci,
co jsem chtěla,
slova mi někam
uletěla,
city jsou lehké
jako pěna,
jsem sama v sobě
uvězněna.

I když mě ruce
neobejmou,
oblohu máme
oba stejnou,
láska si všechno
v mysli schová,
má krásná láska
aprílová.