Když on mi ruku podá

Próza/poezie

Když on mi ruku podá

Datum: 1. 4. 2014

Diskuze: 7

Ilustrační foto: Image courtesy of arztsamui / FreeDigitalPhotos.net

Do chladných vln se vrhám
a zachraňuji city,
a potom pouta trhám
a lezu do ulity,
odvážu tažné lano,
nasedám do spřežení,
uvítám nové ráno
a žiji to, co není.

Vábí mě stránka bílá
a pohyb tanečnice,
oheň je moje síla
a voda společnice,
když on mi ruku podá,
splyneme spolu v čase,
věková nevýhoda
o lásku rozbila se.

| Moje poezie

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

7 komentářů

Milada Salajková 4.8.2014 22:09

Moc se mi líbí. Čtu a zase čtu. Ď

Jarmila Peerová 2.4.2014 19:21

Ten závěr je úžasný,ale to je ostatně báseň celá,takže opět jen zůstávám v němém obdivu....

Olga Štolbová 1.4.2014 22:01

Zuzko díky, úžasná báseň. Já v ní vidím odvahu a obrovskou chuť do života, obdivuju...

Jiří Libánský 1.4.2014 20:41

Moc dobře je to napsané. A také plné vitální síly, energie a sebevědomí. Takový z toho mám pocit já. Však také Zuzana má, a vždy měla, k ponižování se, hodně daleko. Opět se potvrzuje, že píše poezii čí dál tím dokonalejší, ale také čtenářsky náročnější. Myslím si, že o talentu není pochybností a musí ji ocenit i ti největší odborníci.

Marie Bartošová 1.4.2014 20:37

Hezké analogie. Obdivuji.

Karla Borovská 1.4.2014 14:43

Úchvatná poezie

Jitka Chodorová 1.4.2014 10:31

Velice hodnotné básnicky,nádherné příměry,akorát mám z tvých básní pocit,že se zbytečně ponižuješ,myslím si,že to nemáš zapotřebí,ale třeba je to jenom můj pocit.