Podivné probuzení

Próza/poezie

Podivné probuzení

Datum: 1. 2. 2014

Diskuze: 6

Ilustrační foto: pinterest.com

Podivné probuzení,
kus pravdy a kus snění,
včerejší krásná slova
a barvy do zlatova,
hra s myslí nespoutanou
a city, které planou.

Já mnu si zvolna oči
a svět se trochu točí,
jak omamná chuť vína,
na sny se zapomíná,
daň z lásky, která není,
a rozum při zatmění.

Životní magistrála
a touha, která zrála,
teď oči rozkoukané
už vidí nevídané,
a s něhou, která bolí,
si sladím kávu solí.

| Moje poezie

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

6 komentářů

Zuzana Pivcová 3.2.2014 08:25

Sůl v tomto případě má hodně daleko k omylu. Ale jinak děkuji za všechny pochvaly. Je to i trochu zavazující, vím.

Jiří Libánský 2.2.2014 22:31

Normálně člověk, když omylem sáhne po slánce místo cukřenky, tak obvykle vypustí nějaké sprosté slovo. Ty obohatíš svět krásnou básní.

Nina Šachová 2.2.2014 10:43

A s něhou, která bolí, si sladím kávu solí.....tak výstižný obrat se může zrodit jen ve Tvojí hlavě, Zuzko. Kdysi jsem se domnívala, že můžu být básníkem. Jak jsem byla bláhová....

Olga Štolbová 2.2.2014 09:37

Hra s myslí nespoutanou je vlastně Tvoje parketa, Zuzko, a tahle báseň je úúúžasná.

Jarmila Peerová 1.2.2014 18:38

Pořád tvrdím,že čeština je mimořádně bohatý jazyk,o sobě si myslím,že mám slušnou slovní zásobu,ale u Vašich veršů se mi Zuzko slov nedostává...nechci se pořád jen opakovat,tak dnes jen " pěji chválu a tiše žasnu "...díky za kus pravdy a kus snění...

Jana Šenbergerová 1.2.2014 17:27

Zuzko, sobě kávu solí sladíš, jiné svými slovy hladíš. Éterická, prostá hmoty, zpíjejí mě do němoty. Čtu je znova, slova hledám a dopustit na ně nedám.