Když kytka zvadne,
skončí ve smetí,
pocity chladné,
žádné dojetí,
kdopak si vzpomene,
jak krásně zavoněla,
u tvého ramene
tehdy jsem hlavu měla.

Když láska stárne,
pošleme ji pryč,
všechno je marné,
zahodíme klíč,
kdopak si vzpomene,
že kdysi krásná byla,
jsme jako z kamene,
už si to odsloužila.

Kytky a lásky
možná pominou,
pohladíš vrásky,
půjdeš za jinou?
Zůstaň anebo běž,
vše skončí jednou v dáli,
stejně si vzpomeneš,
jak jsme se spolu smáli.