Klimatické změny budou během následujících 30 let vyvolávat tvrdší a častější vlny veder, a to i bez ohledu na to, jaké množství oxidu uhličitého budou obyvatelé Země produkovat. Podle nové studie časopisu Environmental Research Letters však to, jaké nyní stanoví lidé cíle pro snížení emisí skleníkových plynů, může rozhodnout, zda se později vzorce počasí stabilizují nebo zhorší.
Vysoké teploty a vlny veder v posledním desetiletí jsou všeobecně připisovány klimatickým změnám, k nimž došlo během posledních 50 let. A tyto jevy podle ní budou horší a častější, jak se země bude nadále oteplovat během 21. století.
Studie na základě modelových projekcí klimatu předpovídá, že vlny extrémního horka, jaké například zasáhly Spojené státy v roce 2012 a Austrálii v roce 2009, budou do roku 2020 postihovat zhruba deset procent celkové rozlohy pevnin, což je dvojnásobek nynějšího stavu. Do roku 2040 se pak tato rozloha může zčtyřnásobit.
"Během první poloviny 21. století se tyto projekce budou odehrávat bez ohledu na to, jaké množství CO2 budeme vypouštět do ovzduší," uvedla studie. Co bude po roce 2040, to mohou ovlivnit rozhodnutí, která lidstvo přijme nyní. "V případě scénáře nízkého množství emisí se do roku 2040 počet extrémů stabilizuje, zatímco v případě scénáře vysokých emisí se teplotní extrémy budou dál rozšiřovat," dodala studie.
Členské země OSN jednají o nové smlouvě o uhlíkových emisích, která musí být podepsána do roku 2015 a v platnost vstoupit do roku 2020. Vyjednávání ale pokračuje pomalu a každoroční nárůst emisí už některé vědce vedl k předpovědím, že do konce tohoto století může globální teplota stoupnout o tři až čtyři stupně Celsia.
