Někdy je dravá,
jindy skromná,
jak dítě hravá,
neoblomná,
v citech se brodí,
nelze je vzít zpátky,
ke štěstí chodí
zavřenými vrátky.
Sůl jako skutek
v kůži pálí,
smích asi smutek
neoddálí,
že je tak jiná,
cítí zas a znova,
oživlá hlína,
chybějí jí slova.
Přicházíš potmě,
mizíš v dáli,
to druzí notně
nečekali,
bludička snící
lásku svou si chrání,
komu má říci
o svém milování?
Ilustrační foto: digital-art-gallery.com
4
komentáře
Dalibor Polanský
5.9.2021 12:29
Je smutné, když se člověk nemá komu svěřit.
Jana Šenbergerová
27.8.2013 09:11
Zuzko, tvoje básnění je Dar a já jsem moc ráda, že se o něj s námi dělíš.
Jitka Chodorová
27.8.2013 08:00
Souhlasím s paní Svatavou.
Svatava Páleníková
26.8.2013 22:07
Nádherné verše
Dalibor Polanský
V roce 2008 se mi děly zvláštní věci, dobré, horší, velmi těžké, ale i ty až neuvěřitelně krásné. Začalo to na jaře, kdy v Národním muzeu v…
Kdo v pubertě neulevoval rozervané duši psaním básní, ten se tady na ičku určitě nevyskytuje. Tedy alespoň mezi ičkaři, kteří na i60…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
FOTBALOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 24. týden
Rozkvetly louky, zahrady i truhlíky na balkonech. Ano, tématem kvízu tohoto týdne budě "květena".
- Foto dne
Aktuální anketa
Máte rádi změny?
