Je to jedno z nejoriginálnějších architektonických děl v Česku. Horský hotel s televizním vysílačem na Ještědu, hyperboloid vysoký 94 metrů, slučuje unikátním způsobem funkci vysílače, hotelu a restaurace. Liberecký kraj usiluje o to, aby byl zapsán na seznam památek UNESCO.
Přitom když se před padesáti lety konala výstava architektonických návrhů, většina lidí Hubáčkův návrh kritizovala či rovnou tvrdě až znechuceně odmítala. Jenže hotové dílo je nádherné a návštěvníky udivuje už rovných čtyřicet let – do užívání totiž bylo předáno 9. července 1973.
Kužel, po kterém se smýkají větry
Odborníky i laiky dodnes upoutává způsob, jakým budova dotváří siluetu hory vysoké 1012 metrů: „Ta prvotní představa ze mě vytryskla. Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry. Ještěd je nesmírně větrná hora a klasická stěna by sloužila mnohem hůř,“ vzpomínal tvůrce stavby, architekt Karel Hubáček.
Křemencový vrchol hory Ještěd zůstával po staletí téměř nedotčený. Až v roce 1844 začali liberečtí manželé Haslerovi nahoru vynášet jídlo a pití. O tři roky později postavil lesník Herbert na Ještědu první dřevěný srub a pronajal ho právě Haslerovým. Ti tu později vybudovali bytelnější chatu, a posléze i další, které se říkalo Rohanka.
V roce 1906 tu podle plánů stavitele Ernsta Schäfera postavili velký hotel s obrovskou noclehárnou, desítkami pokojů, společenským sálem pro 200 lidí a verandou. Vše ale lehlo popelem při požáru v lednu 1963.
Čekala se tradiční stavba, nikoliv vesmírný koráb
Na nový projekt byla vyhlášena architektonická soutěž, kterou překvapivě vyhrálo dílo Karla Hubáčka. „Právě Hubáčkův návrh byl pro hodně lidí trochu šok, protože po zániku starého hotelu čekali zase nějakou tradiční horskou chatu, a ne vesmírný koráb,“ prohlásil ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.
Porota tehdy uvedla, že dílo vyniká jasností a šťastnou harmonií, s níž se pojí s okolní krajinou. Ale postavit ho nebylo jen tak. Nejtěžší úkol představovala technická stránka nové stavby – všechny antény, které na jiných vysílačích trčí ven, byly umístěny dovnitř stavby, proto musel být vyvinut speciální laminátový plášť.
Pomohla i továrna na rybářské pruty
Problémem bylo spočítat zatížení celé stavby, které nakonec dokončil Zdeněk Patrman. Řada technických záležitostí se zde zkoušela v praxi vůbec poprvé; některé věci se dělaly prototypově či úplně na koleně – kupříkladu antény byly umístěny pod umělohmotným pláštěm a dvanáctimetrové tyče z umělé hmoty nakonec vyrobila až továrna na rybářské pruty.
Elegantní kuželovitý tvar Ještědu vynesl Hubáčkovi cenu Augusta Perreta pro svoji eleganci a praktické využití moderních technologií. Vysílač byl rovněž vyhlášen Českou stavbou 20. století podle časopisu Architekt a národní technickou památkou.
Současný majitel hyperboloidu, České Radiokomunikace, nedávno přislíbil, že v brzké době na Ještědu zrekonstruuje přístupové rampy, betonové zábradlí a fasády.
Kdo byl otec Ještědu,
architekt Karel Hubáček
Narodil se 23. února 1924. V roce 1969 založil s kolegou Masákem ateliér SIAL, známý též jako Školka SIAL. Ateliér si získal světové renomé a z této školy pak vyšlo několik generací široce uznávaných českých architektů. Mezi další realizované Hubáčkovy stavby patří už zbourané obchodní středisko Ještěd v Liberci, Vodárenská vyrovnávací věž, Praha-Dívčí hrady a meteorologické věže v Praze-Libuši. Hubáček zemřel 23. listopadu 2011.
Dárek pro oslavence:
salonek jako před 40 lety
Horský hotel a vysílač Ještěd dostane ke 40. narozeninám zrestaurovaný salonek. Na jeho obnově spolupracuje občanské sdružení Ještěd 73 s autorem interiérů a spolupracovníkem Karla Hubáčka architektem Otakarem Binarem. Dvaaosmdesátiletého Binara oslovily i České radiokomunikace, kterým stavba patří. Jednají s ním o nové podobě vybavení Ještědu. „Slíbil nám zpracovat návrh, jak by mohl být Ještěd vybaven pro budoucnost, protože původní nábytek už morálně zastaral, byť je to stále unikátní záležitost,“ řekl při nedávném zahájení výstavy o Ještědu v Severočeském muzeu v Liberci Ladislav Štekrt z Českých radiokomunikací.
Právě v Severočeském muzeu mají teď lidé možnost velkou část vybavení, ale třeba i unikátního porcelánu, suvenýrů a dalších věcí vidět na výstavě „Ještěd – 40 let s námi“.
České radiokomunikace koupily Ještěd v roce 2000 za 85 milionů korun. Od té doby do jeho oprav a obnovy investovaly kolem 50 milionů korun. Přispěly i na obnovu salonku, jeho návrat do podoby z roku 1973 přijde na 350 tisíc korun. Po 100 tisících daly radiokomunikace a Liberecký kraj, zbytek zaplatí provozovatel hotelu a restaurace. „Obnova salonku sice není nejnutnější opravou na Ještědu, přesto je významným krokem k zachování původní tváře památky,“ řekla předsedkyně sdružení Ještěd 73 Milena Lánská.
