Potopa

Vody se valí,
nemají hranic.
Nemají břehy,
ty jsou jim nanic.
Nespoutané jsou,
řítí se krajem,
na co si lidi,
na co si hrajem?
Proti té vodě
nemáme šance,
udělala z nás
ubohé štvance.
Mstí se nám nebe,
mračí se mraky,
v červnu nás zebe,
v červenci taky.
Slunce se schovalo,
nechce nás hřáti,
na co se lidé ,
na co se ptáti?
Mějme se rádi
a přírodu taky.
Třeba ta láska,
zažene mraky.