Vláha
Ilustrační foto: sodahead.com

Teprve když přijde vláha,
poznáme,
jak jsme byli vyprahlí.
Tvá slova jsou rosou a deštíkem jarním,
průtrží mračen
a já se v ní bahním
a stále chci se k tobě navracet
a všechno krásné, co mi dáváš,
oplácet.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
4 komentáře
Zuzana Pivcová
Ano, člověk někdy přijímá to, co žije, jako fakt, s nímž se nedá nic dělat, a svou pasivitou, pramenící z ostychu, vlastní nedůvěry či pohodlnosti, se připraví o řadu hezkých chvil, kterých v životě je i není dost.
Jitka Chodorová
Jano,tvoje verše mají velkou pravdu člověčího chápání. Díky.
Olga Štolbová
Krásné vyznání.***
Jiří Libánský
Hezké přirovnání a napsané tak, že je to příjemné na čtení.