První láska
bláznivá
mysleli jsme že vytrvá
vlastně první nebyla
koncerty výstavy výlety
nekonečné debaty
život byl jen zábavou

nastalo rozloučení
dlouhé odloučení

mezi nás
vstoupil čas
každému udal jinou rychlost, směr
čas
vydal nás
napospas
sami sobě
tápající
hledající
sami sebe

sloučení bylo těžké
setkání není srdečné

Ale je tu dítě společné.
Co bude dál?

Odpovědnost jsi hodil na mne
vyhnuls ses jí
pak jsi ji marně hledal u další ženy

Jsi sám
a přitom máš dceru
vlastně už dvě
tvoje druhá dcera
narozena tak brzo po první
byla ti také tak podobná jako první?

Dvě sestry
nevlastní
ani se nepoznaly.
Dvě dcery
později tři
stejně tak tři ženy
Čas tě dohnal
dal ti vrásky u očí
prořídl vlasy
i radost

toužíš po lásce
s novou ženou
stále začínáš znovu

i čert k stáru
chce se stát mnichem

dceři jsi scházel
kde je táta?
v jejích očích nezodpovězená otázka
a v tvých očích nezájem

už se neptá
je dospělá
chtěla tě poznat
aspoň jednou vidět

nevěděla jak tě nazvat
ani tykat nedokázala
tos nabídl ty
aby ti říkala táto
jsi nedokázal říct
zvala tě tedy jménem
ostatně otcem jsi jí nikdy nebyl

tíhu odpovědnosti
jsi ze sebe sňal
i dcera sňala břímě
nechtěného dítěte

před sebou viděla muže
obyčejného
oči bázlivě hledící
do dávné minulosti
ozvěna lásky dávné
rozprášených přání a snů

slova nic neříkající
zbylo jen pohrdání osmnácti let
surový výsměch mládí
a smutné zklamání.

Dcera přišla domů
já si vás dva vůbec neumím představit spolu
Já taky ne
dodala jsem tiše.