Tajemné Aliano a Carlo Levi

Basilicata patří k nejchudším oblastem Itálie. Krajina je hornatá, suchá a nehostinná. V důsledku odlesnění zde docházelo k sesuvům půdy a k zvrásnění terénu.

skály.jpg

Kopce se nazývají calanghi /brázda/. Jsou to odlesněné, skalnaté, písčito-hliněné kopce. Lesy byly vykáceny, řeky se změnily v bystřiny. V r. 1980 v oblasti došlo k zemětřesení a následkem bylo vylidnění mnoha měst. Jsou to města duchů, jako např. Alianello či Craco. A působí tajemně až děsivě.

Architektura: Domy s očima

dům v Alianu.jpg

V architektuře je promítnuta tradice k odvrácení zlého oka – maloocchio. Některé domy v Alianu včetně domu na hlavním náměstí jsou domy s očima – casa con gli occhi. Pohled na dvě přední okna a schodiště vedoucí ze země do hlavního patra nám připadá jako lidská tvář. Večer osvětlená okna mohou vypadat jako hořící oči, aby zastrašily zlé duchy.

Galiano, jak Aliano nazývá Carlo Levi podle místní výslovnosti, se stalo inspirací k jeho knize Kristus se zastavil v Eboli. Tato kniha způsobila neobvyklý rozruch a dala podnět a popud Italům zabývat se problémem Jihu. Levi navíc popisuje lidi bez příkras, některé vidí i v horším světle. Ještě mnoho let po vydání knihy se v Alianu našli rozlobení a rozhořčení lidé, kteří se v postavách našli.

Zvláštní pozornost věnuje ženám. U Leviho podle jejich pravidel mohla sloužit žena vyňatá z obecného pravidla, tedy ta, která měla mnoho dětí s neznámými muži, tedy volnějších mravů a která vedle milostných záležitostí se věnuje kouzlům. A našli pro něj Giulii la Santarcangelese.

Carlo Levi: Giulia la Santarcangelese /ofoceno z knihy Gente di Galiano/

Giulia znala byliny i moc kouzelných předmětů. Carlo Levi ji nazývá čarodějnicí. Ona a pes Baron se staly jeho denními společníky vyhnaneckého života. "Santarcangelanka mne naučila všechna možná zaříkávání a magické formule, jež měly sílu probouzet lásku nebo uzdravovat nemocné. Při těchto milostných čárech jsem byl mnohokrát divákem, a snad ještě častěji objektem a obětí , a jestliže jsem na sobě nic nepozoroval, kdož ví, zda se z těch nápojů lásky a milostných čárů ve mmě nezrodil mnohem později onen tak nešťastný sklon k vášni? Měl bys být čarodějem; teď už umíš léčit i po našem, říkala. Za ty měsíce jsem se stal opravdu mistrem ve všem, co bylo spjato s lidovou magií a jejími léčebnými metodami; učitelkou mi byla nejen Giulia ale u ostatní ženy, které ke mně přicházely."

Na lukánském venkově, kde veškeré vztahy mezi věcmi mají pečeť kouzelného vlivu bylo pro lékaře Leviho obtížné vnutit vesničanům, aby přijímaly léky s důvěrou. Carlo Levimu, jako vyhnanci, byla všechna pošta cenzurována. Ovšem don Cosimino „hrbatý anděl“, jak ho Levi nazývá, mu potají předá poštu opatrně mezi novinami. Tak si Levi doma přečte dopisy, opatrně je otevře a stejně tak opatrně zalepí. Pak je znovu předá don Cosiminovi, aby je odevzdal censuře v Mateře.

Levi vášnivě rád maluje. Vesničany zpodobnil na svých obrazech. Jako první motiv pro své obrazy si zvolí okolí hřbitova. Někdy odpočívá v otevřeném hrobě připraveném pro nového nebožtíka. Zde vídává téměř devadesátiletého hrobníka. I jemu byla připisována tajemná moc, byl prý ve spojení s nadpřirozenými silami, znal duchy. Ženy si z něj tropily žerty, protože neměl vousy a v celém životě prý neměl jedinou ženu. Ale přes všechny žerty se ho téměř bály.

David Yeadon se vydal se svou ženou Annou na cestu do Basilicaty. Do Aliana, uchvácen tajemnou atmosférou, tradicemi, rituálním rytmem práce a zvláštnostmi tohoto kraje, o kterých se dočetl od Leviho. Ve své knize Čtvero ročních období v Basilicatě popisuje příběhy ze života lidí žijících v Basilicatě v Alianu okouzlen mentalitou lidí.

Já jsem po přečtení obou knih chtěla spatřit místo, kde Carlo Levi pobýval a kde je také pohřben. Vyjela jsem asi s deseti nadšenci jako já spatřit to tajemné místo Aliano. A sledovala a hledala vesničany. Cestou z dolního Aliana na horní jsem spatřila skupinku starších mužů, odpočívajících na lavičce. Muži nás pozorovali s pobaveným výrazem. Zeptala jsem se jich, zda si je mohu vyfotit. Se stejně pobaveným výrazem přitakali.