Nakupuji tam rád, neb tam mají všechno. Vedle žárovek parfémy, vedle svíček hnojiva, u toaletních potřeb různé typy hrábí a vidle atd. Měli celkem vše co jsem potřeboval, ale ne všechno. A tak jsem zajel ještě do malé vesnické drogerie. Potřeboval jsem hygienické kuličky do WC.
V krámě byly dvě dámy a paní prodavačka a vedle ryze drogistických otázek probíraly jiné sousedky a jejich charaktery. Hrabal jsem se v regále, když paní prodavačka na mě zavolala: "Máte ty koule?"
"Už sedmdesát let" odvětil jsem. Dámy se začaly dusit.
"A máte voňavý?" Jedna z dam začala fialovět, druhá už se nepokrytě smála.
"Tak je vyndejte na pult!"
"No nevím, není to kách?" zapochyboval jsem.
Jedna z žen si tiskla pěsti do klína a zřejmě by nepohrdla inkontinečními pomůckami. Druhá vyběhla před krám, kde zlomená o kapotu mého auta řičela smíchy a mlátila pěstičkou do plechu.
Teprve teď paní prodavačka pochopila. "No co, koule jako koule", moc to tedy nezachránila.
Po zklidnění situace, kdy dámy setřely zbytky makeupu z očí a jen se tiše hihňaly, přišla paní prodavačka s dalším příběhem.
"Já tady mán takhle furt něco. Tuhle tu byly taky tři baby. Vybíraly nějaký parfém na dárek. Dobře půl hodiny už tady na sebe cákaly ty smrady a nemohly si vybrat. Za nima nerozhodně stál chlap s jedním malým balíčkem čtyř roliček wc papíru. a tak jsem na něj zavolala - pane pojďte sem, než si ty baby vyberou, tak to já vás třikrát udělám!"
No odezva prý byla též bouřlivá.
Jo čeština, ta je, pane, pěkná mrcha.
