Pokud žijete v okolí Hradce Králové, Jihlavy či Brna, máte slušnou naději, že se dožijete vysokého věku. Naopak, jestli jste obyvateli severní Moravy nebo Ústeckého kraje, je pravděpodobné, že zemřete na kardiovaskulární chorobu už po sedmdesátce.
Statistici mají zajímavé údaje, podle nichž se dá sestavit přehled toho, v jaké oblasti Česka žijí lidé dlouho, v dobré kondici a naopak. Na jedné straně je jasné, že si své zdraví a tudíž i délku života ovlivňujeme sami svým životním stylem, na straně druhé se ukazuje, že je ovlivněna okolnostmi, se kterými těžko můžeme něco udělat. Jedině se odstěhovat, jenže to by se třeba takové Karvinsko nebo Chomutov či Louny, musely úplně vylidnit.
Češky se dožívají nejvyššího věku, průměrně přes jednaosmdesát let, nejčastěji v Hradci Králové, Jihlavě a Brně. Nejvyšší věkový průměr mužů, tedy sedmdesát pět a více let je zaznamenáván v Praze, Plzni, Táboře, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Pardubicích, Rychnově nad Kněžnou, Jihlavě a v Brně. Statistici tomu říkají naděje na dožití, která je spočítána z údajů z let 2007 až 2011.
Nejmenší naději, že se z nás stanou spokojení a poměrně zdraví osmdesátiletí senioři máme, pokud žijeme v Karviné, Teplicích, Chomutově a Lounech. Okresy, kde naopak umírají poměrně brzy ženy, jsou Sokolov, Chomutov, Most, Teplice, Louny.
Přesné vysvětlení toho, proč tomu tak je, neexistuje, ale hodně samozřejmě napovídá alarmující stav tamního ovzduší. Ovšem také psychický stav obyvatelstva dané oblasti, což souvisí s nezaměstnaností, nedostatkem peněz a s mírou rozvodů.
Ženatí muži žijí déle
Dnes už je prokázáno, že ženatí muži žijí déle. No jen si vzpomeňme, určitě ve svém okolí známe případy, kdy vdovec tak nějak najednou chátrá, nemá chuť do života, neumí si poradit s běžným chodem domácností a nakonec umírá pár let po své partnerce, pokud s ní prožil velkou část života.
A právě v průmyslových oblastech se lidé častěji rozvádějí, nemají tam kořeny, rodiny, často přišli za prací z jiných míst země. Nyní, v penzi, se tam cítí osamělí. Opuštěných seniorů je na Karvinsku, Ústecku či Ostravsku mnohem více než na venkově, kde mají blízko příbuzné a často žijí pohromadě v rodinných domech nebo stejných vesnicích.
Roli v délce života hraje i vzdělání, právě v Praze nebo Hradci Králové, což jsou místa, kde žije větší část lidí se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, je znát, že dotyční se více starají o své zdraví. Lékaři tvrdí, že vzdělaní lidé se více zajímají o svou kondici, umí si najít potřebné informace na internetu, čtou, cestují. Naopak oblasti, kde se nyní do seniorského věku dostali bývalí horníci a těžce pracující dělníci, se jasně stávají zónami, kde na tom senioři nejsou dobře.
A další důvod: V krajích jako je Ústí nad Labem, Karvinsko či Ostravsko kouří o dvacet procent více lidí než třeba na jihu Moravy či jihu Čech. A teď je v jejich seniorském věku vidět, jak se to, jak celý život žili, sčítá a projevuje.
Životní styl hraje roli
Co je však shodné v celé republice, to jsou příčiny úmrtnosti. Vedou nemoci srdce a cév, ročně na ně umírá téměř padesát tři tisíce lidí. Přibývá jich. Na druhé příčce smutného žebříčku je rakovina. Na rakovinu tlustého střeva umírají právě Češi velmi často, ročně ji lékaři objeví u více než osmi tisíc lidí. Některé statistiky dokonce uvádějí, že mezi Evropany touto nemocí trpíme nejčastěji. A zase jsme u toho: Z velké míry ji ovlivňujeme nezdravým jídlem a nedostatečnou prevencí, právě u tohoto typu rakoviny to platí dvojnásob než u ostatních. Úplně nejčastější příčina úmrtí na nádorové onemocnění je však u Čechů rakovina plic, u žen rakovina prsu.
Mnohé ovlivnit nemůžeme, mnohé ano. Ne každý má šanci se na penzi přestěhovat do hor či na venkov. Mnozí musí zůstat v zaprášených oblastech. Ale jestliže někdo kouří, volný čas tráví v hospodě či na pohovce u televize a o své zdraví se nezajímá, nemůže se divit, že se jednou stane položkou v kategorii „časná úmrtí“ v této neradostné statistice. A je vcelku jedno, na kterém místě České republiky žije.
