Rozhoď své vlasy na polštář,
já budu je hladit a vískat,
ráno je budeš mít zcuchané,
po noci se mnou,
bude se jim stýskat.
Schovej své tělo pod peřinu,
já pokořím ho,
nebo zhynu,
měsíc na nebi bude svítit,
kdyby se styděl,
nesmíš se divit.
Večer zas příjdu a budeš má,
jsem černo-černá a navždy tvá,
jsem temná noc a bez příkras,
zcuchám ti vlasy vášní noci,
zítra zas.
/napsáno 27.dubna 2015 - původní název básničky: Temná noc/
PS: V době, kdy jsem napsala tuto básničku a uveřejnila ji na internetovém serveru, reagoval "můj" internetový básník - Jan - a to tímto svým dílkem - Jene díky moc - navždy zůstaneš v mém srdci. :-)
Jan:
ZCUCHANÉ VLASY AŤ VEZME ČERT!
...Tak jen sním o cizích vlasech
a třeba jednou, možná zase
po probuzení vedle na polštáři
rozcuchané vlasy na cizí tváři
spící a ozdobené úsměvem
konečně splní mi můj sen....
