Potácíš se věkem a závějí.
Básně na skle vlaků v sabveji
píše tvůj pohled na sebe sama.
Dvojjaká hra chvíle s dotykama.
Odkudsi z dáli se dívá dítě.
Přijde-li blíže, políbí tě,
nepřijde-li, slova se nespojí.
Chemie tvorby chce obojí.
Na Boží hoře hoří křoví.
Také se podobáš Sysifovi,
když k ní putuješ na ránem.
V úpatí usedáš na kámen.
Potácíš se věkem a závějí.
Kam chodíš, když dny osamějí?
Dívat se do vlaků na sebe sama?
Báseň je hra chvíle s dotykama.
V roce 2008 se mi děly zvláštní věci, dobré, horší, velmi těžké, ale i ty až neuvěřitelně krásné. Začalo to na jaře, kdy v Národním muzeu v…
Kdo v pubertě neulevoval rozervané duši psaním básní, ten se tady na ičku určitě nevyskytuje. Tedy alespoň mezi ičkaři, kteří na i60…
Každý zná ze svých puberťáckých let touhu blýsknout se před dívkami hrou na kytaru. Nebo hrát v nějaké hudební skupině! Jenom někteří to…
Protože chodíme na vycházky každou středu, nazval jsem tuto básničku Turistická - středeční.
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
"Padesát let od..." Tento týden si ve vědomostním kvízu připomeneme nejrůznější výročí.
Jitka Chodorová
