Od loňského prosince procházejí návštěvníci adventně vyzdobenými interiéry a seznamují se s tím, jak vánoční svátky prožívala rodina posledního majitele panství Schönburg-Hartenstein v období mezi dvěma světovými válkami.
Jak jsem již několikrát uvedla, jižní Čechy, potažmo Jindřichohradecko, jsou mou srdeční záležitostí. A protože znám Červenou Lhotu v období od jara do podzimu, přivítala jsem možnost si ji prohlédnout i zahalenou ve sněhovém hávu (úvodní foto + další v galerii).
Ještě před zámkem se nás ujala chlupatá průvodkyně. Po úvodním seznámení nás poslala k bráně, ozdobené adventním věncem a plakátem s pozvánkou na zámek a šla se ohřát na kapotu před chvílí zaparkovaného vozu (majitel by asi nebyl rád .... ;-) )
Před zahájením prohlídky jsme měly s kamarádkou ještě dost času, tak jsme se prošly po břehu zamrzlého zámeckého rybníka a chvíli pozorovaly hrající si malé hokejisty (viz galerie).
Původně soukromá zámecká kaple Nejsvětější Trojice z 50. let 16. století v parku před zámkem je přes zimu pro veřejnost zavřená. Určitě však stojí za návštěvu, především kvůli původním dochovaným ilusivním malbám a nápaditě řešenému dřevěnému stropu, symbolizujícímu nebeský Jeruzalém. Kaple během třicetileté války zchátrala, díky novému majiteli však byla r. 1635 znovu vysvěcena. K dalšímu úpadku došlo až koncem 18. století v souvislosti s josefínskými reformami. Zásluhou posledního majitele Johanna Schönburg-Hartensteina (o němž ještě bude řeč) a faráře Bedřicha Kamarýta začala kaple od počátku 20. století znovu sloužit svému účelu. Princ Johann byl v r. 1937 pochován v nově vybudované rodinné hrobce přiléhající zvenku k severní stěně kostela. Po r. 1945 a po celý zbytek 20. století se zde konaly pouze výroční poutě slavnosti Nejsvětější Trojice a několik málo svatebních obřadů. V současnosti je kaplička opět funkční a kromě pravidelných mší je i místem církevních svateb.
Po vstupu na zámecký dvůr nás ohromil bohatě zdobený strop průjezdu s kyticí jmelí a první betlém z mnoha dalších.
Schönburské Vánoce na červenolhoteckém zámku nabízejí jedinečnou příležitost nahlédnout do sváteční atmosféry šlechtické rodiny po roce 1910. Interiér je přizpůsoben vánočnímu času včetně prastarých tradic, jejichž původ sahá mnohdy až do středověku.
Expozice představuje autentický byt posledního majitele zámku prince Johanna Schönburg-Hartensteina, c. k. komořího, nositele Řádu zlatého rouna, velkokříže Leopoldova řádu, Řádu železné koruny, velkokříže Maltézského řádu a Kristova řádu a mimořádného zplnomocněného c. k. vyslance u papežské stolice ve Vatikánu. Panství zdědil po svém otci knížeti Heinrichu Eduardovi Schönburg-Hartenstein, majorovi rakouské armády, diplomatovi, c. k. komořím. Ten roku 1823 zakoupil panství Černovice, k němuž v roce 1835 přikoupil Červenou Lhotu. Princ Johann prožil velice šťastné manželství, z něhož se narodilo devět dětí, čtyři synové a pět dcer. Není divu, vždyť ložnici (na snímku) sdílel se svou manželkou Sofií/Žofií, což tehdy nebylo vůbec obvyklé. Rozpad milované monarchie po první světové válce byl příčinou trvalého přesunu celé rodiny na zámek Červená Lhota, kde byl princ Johann v roce 1937 pohřben do zdejší nově vybudované hrobky (zemřel ve věku 72 let ve Vídni).
Svátečně vyzdobený stůl v jídelně. Díky autentickým záznamům z deníku malého Petra, syna prince Jonanna a jeho manželky Sofie, které nám předčítala naše skvělá průvodkyně, jsme se všichni dozvěděli, čemu se v zimním období rodina věnovala, jak prožívali čas Vánoc, co se servírovalo k štědrovečerní večeři nebo co jim přinesl Ježíšek pod stromeček.
Na fotografiích výše jeden z hostinských pokojů a další z mnoha betlémů v jiné místnosti zámku. Naše průvodkyně nám také vysvětlila, že původně se betlémům říkalo "světelné Jeruzalémy" a přiblížila nám další z mnoha způsobů zapalování svíček na adventním věnci, a to tzv. ,do kříže'.
Ručně psané a malované vánoční přání od neteře Fanny (Karolíny Františky), dcery Jonannova bratra Aloise
Stůl v pracovně zdobí jak ručně malované, tak i tištěné novoročenky. Zajímavou historii jejich vzniku v Čechách nám opět přiblížila naše báječná průvodkyně. Ve vyšších společenských kruzích bývalo vždy zvykem blahopřát do nového roku pouze osobně. Nejvyšší pražský purkrabí hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína (1783 - 1868) byl znám jako velice dobrý a zábavný společník. Býval vždy ke konci roku velice časově zaneprázdněn, takže nestíhal přijímat zdvořilostní návštěvy ani své přátele navštěvovat. Proto si již v roce 1827 nechal v pražské malířské akademii Josefa Berglera vyrobit blahopřejní lístky s povětšinou německy psaným textem, které jako omluvu rozesílal poštou. Obrázkům se začalo říkat ,omluvenky' a výtěžky z jejich prodeje byly mnohdy použity na podporu chudých. O několik let později se text přání začal psát ve francouzštině, jazyku diplomatů, šlechty a vzdělanců, na novoročenkách se objevila dvě francouzská slova ,pour féliciter (pro štěstí)' - ve zkratce PF a letopočet.
Součástí prohlídky zámku je rovněž možnost si samostatně prohlédnout výstavu betlémů, která se každý rok obměňuje. Jsou k vidění nejen v zámeckých prostorách, ale zejména v běžně nepřístupné části přízemí a sklepním suterénu.
Kopie tyrolského, ručně malovaného (kolem roku 1800), barokního betlému. Originál se nachází v diecézním muzeu v Brixenu. Nahoře je pastýřská varianta od 24.12. do 5.1., dole Tříkrálová od 6.1. do 2. února.
Tři nejpopulárnější pop-up betlémy Vojtěcha Kubašty (1914 - 1992), malíře, grafika, ilustrátora a architekta. Betlém zvaný Kominíček (horní polička) situuje scénu narození Ježíška do viničního domku, který stával na Křižovnickém náměstí při ústí Karlova mostu v Praze. Více fotografií různých betlémů ve fotogalerii.
V zámeckém sklepení si návštěvníci mohou prohlédnout Valentův playmobilový betlém. Hlavním iniciátorem jeho sestavení je sběratel a tvůrce architektonické koncepce Kryštof Čižinský a na jeho stavbu byla využita sbírka předčasně zesnulého sběratele playmobilu Štěpána Maria Valenty (1985 – 2022), známého pražského zvoníka. Scenerii tohoto neuvěřitelného betlému vytvářelo v závěru loňského roku několik zaměstnanců zámku pod vedením kastelánových dětí, Juliány a Prokopa Horynových. Na několikametrové ploše se nachází třináct biblických scén. Kromě narození Páně a klanění tří králů také útěk do Egypta, vraždění neviňátek, Ježíše, chodícího po vodní hladině, uzdravení malomocných, Mojžíše jako ,plaváčka’ a mnohé další. Něco jsem našla, něco ne. Objevila jsem však Vinnetoua a další osadníky Divokého západu. Jeďte se tam podívat, ať mne trumfnete :-)) (Další fotografie v galerii)
Expozice Schönburské Vánoce je na zámku Červená Lhota otevřena každý víkend až do Hromnic. Konkrétně 10. a 11. ledna, 18. a 19. ledna, 24. a 25. ledna a 31. ledna a 1. února. Všem zájemcům doporučuji online rezervaci na vybrané časy v 11, 13 a 15 hodin. Nemáte-li tuto možnost, přijeďte o chvíli dříve a domluvte se v pokladně. Velice ochotné průvodkyně dokážou leccos zařídit :-)
Více info: https://www.zamek-cervenalhota.cz/cs
