Praha, sníh a slunce

I když už jsem zažila zim hodně přes šedesát, stále ve mně sněhová nadílka v Praze vyvolává nadšení. Jen sáňkám a pekáčování ve Stromovce jsem už bohužel odrostla.

Místo sportovního náčiní dnes sahám po fotoaparátu, abych tu bílou krásu zachytila. Pokud se navíc vydaří v názvu zmíněná trojice, vyrážím ven takřka okamžitě.

Začínající rok přinesl Praze sníh hned první sobotu. A já už v půl deváté vystupovala z tramvaje, abych pořídila první snímky sluníčkem do zlatova nasvíceného panoramatu Hradčan a Malé Strany.

Zasněžené město bylo tiché, jen sníh mi místy chrupal pod nohama. Turisté si ještě v hotelích pochutnávali na snídani. Ze začátku jsem potkala jen pár fotografů. Kousek od Rudolfina krmila dvě děvčata racky.

Pár mi jich ve vzduchu zapózovalo.

Přešla jsem Mánesův most a obdivovala modrou hladinu Vltavy, bílé střechy malostranských domů a svah Petřína. Objekt s věžičkou je bývalá Hergertova cihelna, kde se dnes nachází luxusní restaurace.

Vydala jsem se podél řeky. Na jedné z ledových laviček si užívaly dvě otužilé cizinky výhled na Karlův most.

Pár holubů si našlo místo na římse v závětří.

Z terasy Hergertovy cihelny je dobře vidět nejen protější staroměstský břeh a Karlův most, ale i různé restaurace v sousedství.

Prošla jsem pod mostem. Shora mě kdosi pozoroval...

V parku na Kampě jsem pozdravila svoji oblíbenou sochu dívky s s vinným hroznem.

Namrzlé kolo Velkopřevorského mlýna se zvolna otáčelo a vodník Kabourek rozprávěl s kachničkou.

Turisté se začínali objevovat v ulicích. U Lennonovy zdi se vzpomínalo na Beatles.

U kostela Panny Marie pod Řetězem jsem potkala cizince dokonce na jakýchsi podivných vehiklech.

I svatý Jan Křtitel s andělem se nevěřícně koukali, co se jim to hemží u nohou.

Na Karlově mostě už bylo rušno, ale ještě nebyla hlava na hlavě.

Sv. Václav se za nás neúnavně modlil.

A Bruncvík stál na stráži.

Na sousoší sv. Františka Borgiáše hodovaly kavky na kusu chleba.

Sv. Jan Nepomucký si na nezájem stěžovat nemůže. Stála na něj fronta.

Těch fotek, co tam vzniklo! Občas jsem někomu zvědavě nakoukla přes rameno.

Na Křižovnickém náměstí se námořníci zahřívali čajem.

Mě už taky začínala být zima, tak jsem svoji procházku ukončila a šla na tramvaj.

Pokud jste dočetli až sem, moc děkuji za váš čas.

Všechny použité fotky najdete také v přiložené galerii, kam jsem vložila i několik dalších.

xxx

Ještě pár poznámek k textu:

Socha dívky s hroznem se jmenuje "Réva" a v roce 1960 ji z mramoru vytesala první česká profesionální sochařka Karla Vobišová-Žáková.

Autorem dřevěné sochy vodníka Kabourka je Josef Nálepa. Pro Čertovku ji vytvořil v roce 2010. Inspirací mu byly kresby Josefa Lady.

Barokní sousoší sv. Jana Křtitele s anděly se nachází na Maltézském náměstí. Vytvořil je český sochař a řezbář Ferdinand Maxmilián Brokoff v letech 1714-15.

Sochu sv. Václava zhotovil podle návrhu malíře Josefa Führicha V roce 1858 Josef Kamil Böhm.

Původní sochu Bruncvíka zničili Švédové při obléhání Prahy v roce 1648. Současnou sochu vytvořil na základě nalezeného fragmentu v roce 1884 Ludvík Šimek.

Autorem originálu sochy sv. Františka Borgiáše je Ferdinand Maxmilián Brokoff, kopii, která se nyní na mostě nachází, vytvořil v roce 2017 sochař Jiří Kačer.

"Námořníci" na Křižovnickém náměstí nabízejí plavby po Vltavě se společností Pražské Benátky.

Zdrojem informací mi byly - mapy.com a Wikipedia