Výstava zaujme a vezme za srdce stejně jako píseň. Překvapilo mě, jak prostřednictvím zdánlivě obyčejného tématu, tisku na látky, lze připomenout historické události, a umožnit tak pamětníkům zavzpomínat na jejich mládí.

Výstava se zaměřuje na tištěný textil vyráběný v Československu mezi lety 1920–1990. Zahrnuje čtyři volně se prolínající okruhy: úvodní část je historickým nahlédnutím do produkce tištěného textilu 19. století, další prostor se věnuje šatovým látkám. Leitmotivem expozice je fenomén šátku představený v řadě funkcí – jako historický dokument, nástroj propagace a politické propagandy i jako módní doplněk.

Historie textilního tisku začíná ve starověké Indii, kde řemeslníci pravděpodobně již 2000 let př. n. l. zdobili potiskem bavlněné látky. Jako první je přivezli do Evropy koncem 16. století portugalští obchodníci. Bavlněné tištěné látky si brzy získaly značnou oblibu. O jejich další šíření se zasloužili zástupci východoindických obchodních společností, kteří přiváželi indickým řemeslníkům grafické předlohy. Ve 40. letech 17. století zavedli arménští obchodníci používání indických tiskařských technik v Marseilli. V roce 1670 zahájila výrobu Anglie a v roce 1678 Nizozemí. Po polovině 18. století se pustila do potiskování celá Evropa.

Výroba látek představuje náročnou práci vyžadující odborné znalosti a úsilí mnoha lidí, jimž poskytovala po staletí živobytí. Vynález mechanického tkalcovského stavu na konci 18. století vedl postupně k rozvoji textilního průmyslu.

Výroba bavlněných látek na našem území je spojena, stejně jako v celé Evropě, se vznikem nového průmyslového oboru bavlnářství. Potištěné bavlněné tkanině se říkalo „kartoun“, odvozeno od anglického „cotton“. Manufaktury vyrábějící toto zboží se nazývaly kartounky. První taková manufaktura v Čechách byla založena v roce 1723 v Hrádku nad Nisou. Před polovinou 19. století pracovalo na českém území již přes sedmdesát kartounek. V průběhu druhé poloviny 19. století vznikla řada dalších, například na Ústecku, Liberecku aj. Některé z těchto továren si získaly významné místo mezi evropskými producenty.

Po vzniku Československa v roce 1918 zaujímal textilní průmysl v hospodářství významnou úlohu. Továrny zaměřené na výrobu tištěného textilu se postupně sdružily do národního podniku Tiba ve Dvoře Králové nad Labem, který produkoval tištěné textilie v široké škále až do roku 2008.

Při navrhování módního oděvu je nezbytné věnovat pozornost nejen výběru textilního materiálu, ale především jeho vzorování. Tvůrci tištěných látek musí uvažovat o novém vzoru ve vztahu k charakteru tkaniny. Návrhy vzorů vznikaly v továrních tvůrčích ateliérech. V meziválečném období, stejně jako mnoho let předtím, se pozornost soustřeďovala především na ateliéry pařížské. Škála tištěných vzorů je velmi široká. Od počátku 20. let 20. století se na výtvarných koncepcí textilního tisku podílela řada výtvarných umělců. Po roce 1948, kdy byli umělci nuceni podřizovat svůj výtvarný názor politickým tlakům a ohledu na výrobu, pro mnohé z nich představoval návrh šátků jednu ze vzácných možností, jak realizovat vlastní svobodný umělecký výraz. Tvorba autorských šátků přetrvávala hluboko do druhé poloviny 20. století. Vzory procházely během desetiletí vývojem a podléhaly stylovým změnám specifickým pro každé módní období.

Tečky vždy patřily k oblíbeným vzorům v celém spektru barev, velikostí a kombinací včetně propojení s výraznými lineárními tvary. Elegantně působily menší bílé tečky na tmavém podkladu, hodící se především na společenské šaty. Naopak větší barevné se nosily na šatech denních.

Pruhy se ve vzorech neprosazovaly tak často jako tečky. Ve světové módě se vždy vnímaly v návaznosti na námořnický oděv, tzv. bretaňský proužek, který pro módu objevila ve dvacátých letech 20. století Coco Chanel. Námořnické motivy pak patřily do základního repertoáru textilních tisků.

Květina jako hlavní motiv vzorů byla v evropském oděvu pozvolna přijímána až koncem 16. století v souvislosti s rozvíjejícími se obchodními vztahy s Indií a humanistickým zájmem o přírodu. Květiny v nejrůznějších velikostech, stylizacích a provedeních se staly věčným inspiračním pramenem, trvalou součástí evropské kultury a pro výrobce sázkou na jistotu v každé době.

Své místo si udržovaly také vzory abstraktní a geometrické. Důraz se kladl na zjednodušený tvar a barevnou skvrnu. Stejně jako tečka nebo pruh se abstraktní vzory snadno kombinují se vzory zcela odlišného charakteru.

Kašmírový vzor odkazuje svým názvem na oblast Kašmír na severu Indie, kde se po staletí tkaly z rouna horských koz jemné látky s typickým vzorem a barevností. Na začátku 19. století se začaly vyrábět jejich evropské napodobeniny. Nejdříve se vzory tiskly na vlněné a bavlněné látky, později také na umělé hedvábí a další typy tkanin. Kolem poloviny 60. let 20. století se začal tradiční kašmírový vzor proměňovat. Upouštělo se od původní barevnosti, vzor postupně působil dojmem vzoru květinového.

V průběhu 60. let 20. století módu ovládly minimalistické a modernistické trendy s nejrůznějšími textilními potisky, reflektujícími op-art, pop-art a psychedelické vířivé vzory s proplétajícími se obrazci. Ojediněle se objevovaly vzory představující zvířata.

Vedle běžné průmyslové produkce šatových látek zaujímaly vždy výjimečné místo návrhářské ateliéry módních domů světově proslulých značek, především francouzských a italských. Na počátku 20. let po vzniku Československa vyvolalo nadšení ze státní samostatnosti touhu demonstrovat příslušnost ke svobodnému národu také oděvem.

Výjimečnou a komerčně promyšlenou zakázkou byla spolupráce textilní firmy Josefa Sochora s výtvarníkem Jiřím Trnkou. V roce 1934 pro ni vypracoval návrh na dekorační strojní tisk s motivem Spejbla a Hurvínka. Látka se setkala s úspěchem, stejně jako návrh pro dětské flanelové prádlo nebo zástěrku.

Potěší mě, pokud se vám výstava bude líbit stejně jako mně. Otevřena je do 14. září, úterý až neděle od 10 hodin. Ženy a dívky, pokud jste z Prahy nebo se v hlavním městě zdržíte, najděte si čas na její návštěvu. Nebudete litovat.

 Zdroj: Informační panely výstavy