Říká se o něm, že "zastavil Slunce a rozpohyboval Zemi". Vynikající polský astronom Mikuláš Koperník, který se narodil 19. února 1473, sice nebyl první, kdo tvrdil, že Země není nehybný střed vesmíru (psali o tom již někteří učenci v antice), ale právě jeho verze heliocentrické teorie byla revoluční. A to přesto, že se v ní i částečně mýlil.

Podle Koperníkovy hypotézy, kterou formuloval ve svém nejznámějším díle O pohybu nebeských těles, totiž planety obíhaly kolem Slunce po kružnicích. Až astronom Johannes Kepler o téměř století později na dvoře Rudolfa II. v Praze dokončil první ze svých zákonů, že planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách.

Mikuláš Koperník ale nebyl jen astronomem, nýbrž všestrannou renesanční osobností. V polském Krakově studoval astronomii a matematiku, poté v Itálii světské i církevní právo a medicínu. Zastával řadu církevních funkcí (mj. kanovníka katedrály ve Frauenbergu, dnes Frombork), organizoval obranu proti nájezdům Řádu německých rytířů, kreslil mapy a vydal i národohospodářský Traktát o minci, v němž řešil inflaci a navrhl způsob, jak zhodnotit tehdejší měnu.

Do konfliktu s církví se nedostal ani tak kvůli své heliocentrické teorii, jako kvůli ženě. Jako církevní činitel měl dodržovat celibát, což údajně nečinil – v roce 1538 ho biskup Johannes Dantiscus obvinil ze vztahu s hospodyní.

Koperník, po němž je pojmenován kráter na Měsíci i radioaktivní prvek Kopernicium (Cn), zemřel 24. května 1543 v polském Fromborku. Pohřben byl v tamní katedrále u oltáře, jak bylo zvykem u kanovníků, nevědělo se však u kterého. A tak v roce 2005 byly jeho ostatky znovuobjeveny, poté identifikovány na základě DNA a v květnu 2010 tamtéž slavnostně pohřbeny.