O tom, že všichni máme nějakou potřebu jsem psala nedávno. V neděli bylo krásné počasí, sice trochu foukalo, ale uragán to nebyl. My jsme se po obědě rozhodli, že pojedeme někam do přírody. A teď vám prozradím, co nemusíme mít všichni.
Je to věrnost, ne nebudu se zaobírat věrností mezilidskou, to je každého soukromá věc. Já mám na mysli věrnost k přírodě, ke zvířatům i k věcem neživým. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že spousta z nás tohle má. Jsme věrni svému rodišti, místům, která jsme si oblíbili a stále se tam vracíme. Mohou to být třeba hory, moře, les a další a další. Byl by to asi dlouhý seznam. Nebudu vás napínat a prozradím vám, čemu jsme věrni my. Může to být pro někoho hloupost, ale naše věrnost patří Miladě, ne není to žena, je to jezero.
Psala jsem o něm už mnohokrát, navštěvujeme ho několikrát do roka. Vynecháváme jen letní sezonu koupání, kdy jsou tam kvanta lidí. Rádi jezdíme k rybníkům kolem našeho města, vodní hladina umí být fotogenická. A tak naše sobotní rozhodnutí kam na výlet padlo na Jezero Milada. Trochu jsem měla obavu, protože jsme naše auto půjčili synovi a on nám nechal svoje. Není to zrovna něco exkluzivního, má to své mouchy, ale hlavní je, že to jede. Můj muž není žádný automobilový závodník, trochu jsem se bála, ale nakonec jsme celkem v pohodě k jezeru dojeli.
Jak jinak, stejný nápad mělo více lidí, potkávali jsme bruslaře, kolaře, rodiny s dětmi a s pejsky. Obloha byla jako šmolka, vítr si pohrával s vodní hladinou, kolem se probouzela příroda, jen ptáci tam nebyli, zřejmě byli schovaní. Máme více míst, kterým jsme věrni. V červenci je to Blatná, pak je to příroda kolem našeho města, třeba Tiské skály, Ostrov a další. No a na podzim jsou to lesy a hlavně Staré Splavy, houbaření jsme také věrni.
Mezi námi je spousta těch, kteří dávají přednost cestování, poznávání nových lokalit, nechtějí trávit čas stále na stejných místech, tak to my ne. Když si něco oblíbíme, tak jsme věrni tak dlouho dokud to jde. Mám za to, že takle věrni nejsme sami, určitě je nás víc.
Šárka Nováková
Začalo léto. Mladí přijeli včera z dovolené, radostně jsem jim předala vnoučka a větší díl práce, která se týká zahrady a našich milých…
Toulavé boty jsou mou celoroční obuví. Jiné samozřejmě obouvám v zimě, jiné v létě. V posledních dnech, kdy se ukázalo léto v plné polní,…
Ano, na Panství Velichov. Nebýt naší vnučky Aničky, která tam je na letní brigádě, tak bychom o tom ani nevěděli. A to prosím Petr pochází…
S fotoaparátem na krku se toulám přírodou a pozoruji její proměny. Oproti květnu jsou ovocné stromy méně barevné, ale neposečené horské…
Vedro venku i v bytě a před horkými slunečními paprsky nebylo úniku. Takový byl začátek letošního léta. Ranní a večerní procházky byly…
Ráda se vracím na místa, která mi přirostla k srdci. Ale ještě větší radost mám, když navštívím dosud nepoznaná místa a vychutnám si jejich…
Zdravíme s Robinem z Krušných hor. Byli jsme na Flájské přehradě a na Flájském plavebním kanále. Nabrali jsme energii z přírody, cítili…
Po několika smutně zatažených a chladných dnech se deváté říjnové ráno probudilo s dobrou náladou. V noci sice pršelo, ale teď se slunko…
Vzpomínáte, jak jsme 7. listopadu recitovali „Rudou barvou dneska září sedmička v mém kalendáři“? Naštěstí ty doby jsou dávno pryč a žádné…
Nastal adventní čas plný nostalgie a vzpomínek. Dny se stále zkracují a o slunečních paprscích si mohu nechat zdát. Prostě čas, který…
Jsou kolem nás místa, kterými projdeme v průběhu roku nesčetněkrát. A možná si to ani neuvědomujeme. Jsou to většinou cesty a cestičky…
Sníh v Praze je v posledních letech takový malý zázrak, který nemívá dlouhého trvání. Když jsem první sobotu tohoto začínajícího roku…
Pražskou zoologickou zahradu mám nejraději v zimě. Nemusím se tísnit mezi davy u výběhů oblíbených zvířat, nikdo do mě při focení nestrká,…
Moc nepíši články, věnuji se hlavně fotografování, ale dnes jsem se rozhodla podělit se s Vámi o svůj velký zážitek - přelet Krkonoš…
Mé představy o zimě jsou poetické. Příroda pod bílou peřinou ozářená slunečním svitem, třpytící se sníh a mráz, který štípe do tváře.
V posledním březnovém týdnu jsem se vydala na dvě krásné jarní vycházky do přírody, abych se mohla pokochat tisíci rozkvetlých konikleců a…
Je jaro, každý rok se těším na kvetoucí jarní zahradu. Také tento rok na Bílou sobotu bylo krásné slunečné počasí, takové na výlet do…
Je sobota 19.4.25, blíží se velikonoční neděle a pondělí a to jsou dny, které trávíme se svými letitými kamarády. Tentokrát naši velitelé…
Náš pobyt ve Frýdku-Místku se protahuje a já se smiřuji s tím, že letošní jaro prožiji ve městě. Je to pro mne docela těžké, celý dosavadní…
Je nás určitě víc, pro které je jaro tím nejkrásnějším ročním odobím. Byly doby, kdy jsem měla ráda i zimu. Tehdy jsem ještě sjížděla na…
Není Rudé moře jako rudé moře. To první najdete snadno na mapě. To druhé budete na mapě hledat marně. Pokud se do něho chcete ponořit,…
Nikdy mě nenapadlo, že by se můj pragmatický vztah k zahradě mohl nějak výrazně změnit. Jsem sice zvyklá žít ve městě, ale v každé životní…
Vítězem ankety Strom roku 2025 byl vyhlášen tisíciletý Oldřichův dub v Peruci v okrese Louny. Anketu sleduji a každoročně posílám hlas…
Každý malíř si tajemství svých barev pečlivě hlídá. Podzim ale nemusí, má jich každý den tolik, že by se uhlídal, ale proč by to dělal,…
Každé ráno po probuzení vedou mé kroky k oknu, které se dívá na východ. Stačí jeden pohled, abych věděla jaké to ráno je. Šedivé, chmurné a…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne
