Proměnlivá

Já vždycky láskou hořím
a pak zas hradby bořím,
co tedy čekám vlastně,
jak jen se cítit šťastně?
Být v klidu pro mě není
a to se těžko změní. 

Já vždycky lásku chválím
a pak zas mosty pálím,
chvíli jsem hodně vděčná
a pak zas neskutečná.
A když to na mě padne,
není to se mnou snadné.

Já vždycky lásku čekám
a pak zas kolem sekám,
žárlím a podezřívám
a divné smutky mívám.
Pochopit, co mám v sobě,
tak to už nechám tobě.