Další poznatky nové obyvatelky Karlových Varů, 2. díl

Každoročně se otevírají u příležitosti Dnů evropského dědictví nejen známé památky, ale také objekty, které jsou výjimečné a nebývají běžně otevřeny pro veřejnost.

Město Karlovy Vary připravilo lákavou nabídku, které využilo velké množství návštěvníků dychtících po poznání. Byly to akce, kterých jsem se ráda zúčastnila.

Podzemí chrámu sv. Máří Magdalény
Před vchodem do podzemí se začali shromažďovat před 10. hodinou první zájemci o prohlídku. Postupně se skupina rozrůstala. Když nás vyšla ven uvítat průvodkyně a oznámila, že dolů můžeme maximálně o 20 lidech, tak to v davu začalo vřít. Mírný déšť zesiloval, každý se chtěl co nejrychleji dostat dovnitř. Měla jsem štěstí, že již při příchodu jsem si zvolila místo v blízkosti vchodu a čekala. Stalo se, že jsem bez jakéhokoliv vlastního přičinění byla vtlačena do otevřených dveří hned s tou první skupinkou.

Po schodech jsme sešli do krypty a průvodkyně nás zasvětila do tajů opraveného podzemí. Původně stával na tomto místě menší starý kostelík, již z druhé poloviny 14. století. Na počátku 16. století byl renesančně přestavěn. Ke kostelu patřil hřbitov, který však již zcela zanikl. Ještě na konci 16. století byly ostatky karlovarských starostů ukládány do krypty, v níž jsme stanuli. V podzemních prostorách je dochován Oltář Božího hrobu. Jde o světový unikát, protože byl vytvořen s pomocí kamene vřídlovce a hrachovce, a to se nenajde nikde jinde na světě. Spatřili jsme také znázorněné výjevy z Gatsematské zahrady a ještě Kalvárii a Kostnici. Zajímavá byla též ukázka kontrolních vrtů, které se v místech okolo Vřídla musí pravidelně provádět kvůli hlídání stability podloží.

Současný svatostánek byl zahájen podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera z r. 1732 a dokončen r. 1736. Tento stavitel se dokonale vypořádal s nelehkým úkolem stavby nejen nad původní kryptou, ale navíc ještě ve svahu.
Popisovaný katolický, bělostně zářící barokní chrám, najdete hned nad Vřídelní kolonádou.

Kostel sv. Kateřiny v Olšových Vratech
Tento kostel má zase jinou zvláštnost. Obklopuje ho ohradní zeď s opěrnými pilíři kolem celé stavby, včetně bývalého hřbitova. Tento systém, společně se střílnami umožňoval účinnou obranu vesničanů před případnými útočníky.
První písemná zmínka pochází již z poloviny 13. století. Později byl kostel spravován českým rytířským řádem Křižovníků s červenou hvězdou. Tento řád rovněž dohlížel na farní kostel sv. Václava v nedalekém Lokti.
Farnost v Olšových Vratech prošla v 15. století zásadní přestavbou. Chrám byl zakryt valbovou střechou, nad níž se tyčí sloupová zvonice zakončená bání. Neobvyklý je plochý strop kostelní lodi, rovné bílé stěny bez jakékoliv výmalby. Vysoká obdélníková okna činí prostor velmi světlým, čistým. Hlavní oltář i varhany a další dochované původní vybavení pochází z let 1840 až 1851. Ve druhé polovině 20. století byla střecha pokryta novou šindelovou krytinou.

Neuvěřitelné náhody
Po skončení poutavého výkladu nám pan průvodce nabídl volná 3-4 místa ve svém autě pro svezení do Karlových Varů. Přihlásili jsme se jen tři. Cestou jsme si povídali. Když jsem zmínila, že bydlím ve Varech nově a pocházím z Havlíčkova Brodu, tak paní sedící za mnou povídá: „A víte, odkud jsem já? Ze Starých Hamrů u Ledče nad Sázavou. Ale tato obec již neexistuje, musela ustoupit stavbě přehrady na Želivce“. Odpověděla jsem ano, znala jsem to okolí docela dobře. Než zmizely některé obce pod vodou, tak jsme tam několikrát byly se sestrou o prázdninách na chalupě u starší sestřenice. Dnes už je ta krajina úplně k nepoznání. Ale Ledeč patří stále do kraje Vysočina, tak je mi to blízké.
Oba pánové nejprve jen tiše naslouchali. Pak průvodce tajemně vyslovil otázku: „Můžu vám taky něco povědět?“ Samozřejmě, my na to obě odvětily stejně zvědavě. „Dobře, já vám tedy prozradím, že mám v Havlíčkově Brodě dům“. Ne, to je pravda? Udiveně jsem se ptala v jaké ulici. Když to řekl a popsal okolí, tak jsem zůstala paf. Hned v sousedním domě tam totiž bydlí moje dcera. To je skoro neuvěřitelný řetěz náhod. Tak vesele pro nás skončil sobotní den.
V neděli jsem se ještě zúčastnila zajímavé procházky s dalším průvodcem kolem domů v lázeňské části s názvem:

Po stopách baroka a klasicismu v Karlových Varech
Nebudu vás unavovat dlouhým popisem, protože bych to tak bravurně jako náš průvodce nezvládla. Máte-li zájem, můžete se podívat aspoň na fotky některých navštívených domů.

Další poznatky nové obyvatelky Karlových Varů, 2. díl

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více