Druhým hudebním velikánem byl skladatel českých lidovek Karel Vacek. Jako mladík se naučil hrát na několik hudebních nástrojů a od svých patnácti let již hrál v pražských lidových kapelách. V sezóně 1929 hrál v kvintetu Melody Boys R. A. Dvorského. Tady začal Karel Vacek skládat své písničky. V roce 1931 napsal tango Cikánka, které mu přineslo úspěch i v zahraničí.
Následovaly další populární skladby. Nikdy se nevrátí pohádka mládí, Marná láska, trampské Pojď, kamaráde, Táboráku plápolej, Hej, panímámo, Šumařinka a další a další lidové polky, valčíky a pochody. Karel Vacek byl velmi plodný skladatel. Během svého života složil téměř devadesát polek, valčíků a jiných skladeb.
Zemřel v Praze v roce 1982, ve věku 80 let.
Slavná Cikánka v německé verzi
Další velkou postavou předválečné populární hudby byl Jaromír Vejvoda. Tento český hudební skladatel a kapelník je také, krom mnoha jiných písní, i autorem po celém světě proslavené polky Škoda lásky.
J. Vejvoda pocházel z muzikantské rodiny. Jeho děda a otec byli muzikanti, jakož i otcovi čtyři bratři. V šesti letech se Jaromír Vejvoda začal učit hrát na housle, ve čtrnácti letech na křídlovku, v patnácti se stal členem otcovy kapely, jejíž vedení převzal po návratu z vojenské služby a pro niž napsal celkem 82 skladeb.
První z nich byla v roce 1927 polka Škoda lásky, která se stala jedním z největších světových hudebních hitů 20. století. Měla velmi zajímavý osud. V roce 1938 byla, pod názvem Rosamunde, v nahrávce akordeonisty Willi Glahého oceněna zlatou deskou za milión prodaných desek. V roce 1939 se polka dostala do USA, kde byla upravena a dostala název Beer Barrel Polka. Do svého repertoáru ji převzali Andrews Sisters, orchestr Glenna Millera a mnozí další, mezi nimi i Benny Goodman nebo Billie Holiday. Beer Barrel Polka se za druhé světové války stala oblíbenou písní spojeneckých armád i československých letců v bitvě o Británii.
Jen krátce nejznámější písně:
Hrajte, já ráda tancuju – 1937, Jednou, dvakrát – 1954, Kde jsi mé mládí – 1938, Kdyby ty muziky nebyly – 1941, Šla panenka rovnou cestou – 1936, Už je to dávno – 1948,
a další a další.
Jaromír Vejvoda zemřel v listopadu 1988 ve věku 86 let.
