V úterý 21. prosince odpoledne jsem šla do kostela. Jeho oficiální název je Husův sbor Církve československé husitské v Praze – Holešovicích. Nachází se nedaleko Strossmayerova náměstí. Šla jsem především do kolumbária. Za maminkou, která zemřela letos v lednu, babičkou a dědečkem. Také jsem si chtěla vyfotit betlém. Měli tam vždy moc hezký. Tentokrát jsem byla mile překvapena. Betlém byl jiný, opět hezký, výzdoba kostela ale bohatší, než jak jsem si ji pamatovala z dřívějších let. Radost mi udělalo betlémské světlo.
Z kolumbária jsem vyšla smutná a uslzená. Přede dveřmi kostela stála mladá žena s maltézáčkem. Na jeho bílém kožíšku vynikaly červené kšírky a šáteček kolem krku. Byl kouzelný. Pejsek ke mně přišel. Když jsem se k němu sklonila, olízl mi ruku. Paní jsem řekla, že ví, že potřebuju potěšit. Když odcházeli, pejsek se za mnou ještě několikrát otočil a zůstal stát. Byla to chvíle nabitá emocemi.
Budu ráda, když se se mnou do kostela podíváte. Pejska jsem si nevyfotila.
Foto: autorka
