Usmála se a poodešla kousek stranou,
podal jsem jí ruku, stiskla mi ji ve své dlani,
bylo zima a její stisk byl něžný,
a já jsem váhal, mlčeli jsme oba,
ona pohlédla vstříc vločkám,
já se díval kam dopadaly.
Šli jsme pomalu tichou ulicí,
sníh drobně padal, roztával na její tváři,
vločky se jí rozpouštěly na rtech,
měl jsem chuť je líbat,
ochladit své rty těmi vločkami,
zastavila se a dívala se na mě.
Byl již večer a bylo nám zima,
stáli jsme u sebe tak blízko,
usmála se a najednou mě objala,
já líbal ty její rty posázené vločkami,
tiskl jsem ke své její chladnou tvář,
sníh se rozpouštěl naším polibkem.
Potom kráčeli jsme tichým večerem,
drželi se za ruce a jen tak mlčeli,
byla zima kterou jsme nevnímali,
po chvíli se zeptala
je tohle láska?
odpověděl jsem jí otázkou
je tohle láska?
šuplíkovka z dávna
