Varhany bývají označovány za královský hudební nástroj a jsou také nástrojem největším a mechanicky nejsložitějším. Každý varhanář tak musí ovládat několik profesí. František (Franz) Rieger to všechno zvládal a navíc měl mimořádný obchodní talent a odvahu. Zakladatel slavného varhanářského rodu z Krnova, od jehož narození uplyne 13. prosince 200 let, se totiž nebál v kraji plném varhanářských dílen otevřít další výrobnu a záhy se vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších evropských varhanářů.

Franz Rieger se narodil 13. prosince 1812 v Sosnové u Krnova. Pocházel z rodiny chalupníka a o jeho dětství není mnoho informací. Každopádně se vyučil varhanářem a i přes velkou konkurenci, která v té době na Krnovsku v oboru panovala, se nebál pustit do vlastního podnikání. V roce 1844 se usadil v Krnově, kde si koupil dům. V něm si pak vybudoval svou dílnu. Později se oženil s Rosálií Schmidovou, dcerou místního soukenického mistra, a získal měšťanské právo. K varhanářství záhy přivedl i syny Ottu a Gustava, kterým v roce 1872 svou firmu postoupil a nadále s nimi spolupracoval jako konzultant. Zemřel 21. ledna 1885.

Z malé dílny moderní závod

V roce 1873 byla založena dnešní firma a z původně malé dílničky s několika zaměstnanci postupně vyrostla nejdůležitější varhanářská továrna rakousko-uherského mocnářství i jedna z největších v Evropě. Bratři začali své nástroje číslovat a hned ten první, Opus 1, vzbudil velkou pozornost na světové výstavě ve Vídni. Pařížská výstava v roce 1878 přinesla firmě kromě uznání i několik zahraničních zakázek, což umožnilo bratrům vybudovat v Krnově moderní závod, zahrnující například pracovní halu pro více než 80 dělníků a další inovace.

V roce 1880 císař František Josef I. vyznamenal Ottu Riegera Rytířským křížem a továrně byl propůjčen titul c. a k. dvorní dodavatel. Papež Lev XII. zase jmenoval Ottu Riegera rytířem "Řádu Svatého hrobu".

Do roku 1903 bratři Riegerové vyrobili celkem 1073 varhan. Mezi největší odběratele patřilo Rakousko-Uhersko, několik desítek kusů skončilo také v Rusku, Německu, Portugalsku, Anglii, Španělsku, ale také v Turecku, Palestině nebo dokonce putovaly i do tak vzdálených zemí jako je Argentina či Mexiko. Další vzestup zaznamenala firma v období 1904-1920, kdy firmu vedl syn Otty Riegra, Otto Rieger mladší.

Na varhanářském výsluní

Slibný rozvoj společnosti byl přerušen první světovou válkou a rozdělením Rakouska-Uherska. V roce 1924 se stal vlastníkem firmy Josef Glatter-Götz, kterému se podařilo opět dostat firmu na výsluní. Také druhá světová válka neblaze zasáhla do vývoje firmy a po komunistickém znárodnění v roce 1948 byla továrna sloučena s další krnovskou varhanářskou firmou Hermanna Klosse a značka se změnila na Rieger-Kloss. V roce 1994 bývalý státní podnik Rieger-Kloss zprivatizovalo několik jeho zaměstnanců, nyní drží většinový podíl společnosti podnikatel Petr Škrbel.

V současnosti vyrábí společnost Rieger-Kloss v průměru jedny varhany ročně a věnuje se také opravám těchto nástrojů. Píšťaly se vyrábějí z kovu a dřeva. Největší jsou velké 12 metrů a mají přes půl metru v průměru, nejmenší píšťala necelý centimetr.

Do dnešních dní společnost vyrobila přes 3700 varhan a dříve také vyráběla kytary a doplňkové dřevěné interiéry. Velká část produkce jde na export. Letos začala společnost, která zaměstnává 36 lidí, vyrábět nástroj pro koncertní sál v čínském městě Ťi-nan. Zakázka má hodnotu přibližně 1,2 milionu eur (zhruba 30 milionů korun). Kromě nových varhan do Číny se firma zabývá také například opravou varhan z poloviny 19. století pro katedrálu v Německu.