A je to tady. Dlouho odkládané, ale nevyhnutelné. Omlazující aktualizace knihovního fondu. Knihovnice tuto část knihovnické práce v lásce nemají. Ovšem knihy v lásce mají zcela určitě a neradi se s nimi loučí, i když ví, že ubíhající čas se projevuje i na knihách. Nejenže stárnou vzhledově, ale i vnitřně. Což se týká hlavně knih naučných. Věda postupuje vpřed mílovými kroky tudíž i vědecké poznatky a informace se raketově mění. Další, velmi podstatný důvod, knihovny nejsou nafukovací. Místa se prostě čas od času začne nedostávat.
A jdeme na to. Dva dny od rána do večera, za pomoci střediskové knihovny, knihy prohlížíme, třídíme, vyřazujeme, přenášíme do prostoru, kde proběhne Knižní bazar. Ale zaběhnutý rytmus se občas přece jen zadrhne a knihovnice „pláče“. Třeba když je vybrána k vyřazení kniha zapsaná do přírůstkového seznamu při založení knihovny pod číslem 2. Vzhledem k tomu, že knihovna oslavila 110 let založení, dožila se úctyhodného věku. Nebo si připomeneme krásné ilustrace, nebo knihy pohádek, které provázely naše mládí. Ach ta nostalgie.
A je konec. Přebráno, vyřazeno. Co zbývá? Vytisknout seznamy, stanovit datum bazaru, sundat igelitové obaly a rozloučit se. S těžkým srdcem obcházíme stoly s vyřazenými knihami a naposled spočineme okem na té z nejmilejších. Rybaříci na modré zátoce. Je vůbec léto? Volno, teplo, odpočinek? Červenec 2021 to sice potvrzuje, ale pracovní aktivita tomu nenasvědčuje. Nevadí. Pohled na „omlazenou“ knihovnu vše vynahradí!
A nedám
