Zdánlivě jsem s rozchodem smířená,
já se klidně vsadím, dávno o tom víš,
vždyť pro tebe to málo znamená,
pro svůj pláč a smutnění v duši mám skrýš.

Není to příběh tvůj,
také tvář svoji mám.

Tak se rozzlobím, pálím tvé dopisy,
zničím zrcadlo, nebude už kdysi,
obraz se rozpadne, dobře to vím,
nechci nic předstírat, roztříštím rám,
najevo smutek svůj dám,
strašně zklamaná a zoufalá.

Myslíš si dál, všechno je báječné,
když můj úsměv vidíš, hlavu vztyčenou,
pocity znát je víc než zbytečné,
chci jen říct, mě nespatříš na kolenou.

Není to příběh tvůj,
také tvář svoji mám.