Když Christian Morgenstern napsal své Měsíce,
nebroudil klíže mu vanduly přesíce,
nebročil, neztukl, nesplchnil všela,
jenom si praménky vlasů dal s čela.
A potom kloptyval, vosně a břusky,
dasmonil vířezi posvido cusky.
Zbohátil vyšleně do sklony křešit?
Nenene! Usmál se a zavřel sešit.
 
		 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								