BEZ NÁHOD JE TĚŽKÉ ŽÍT
Už ani nevím, jak jsem se dostal k seniorskému portálu i60. Byla to zřejmě pouhá náhoda při procházení internetem. Život mne časem naučil, že bez náhod se nedá snad ani žít. V průběhu času nás potkávají náhody nejrůznějšího charakteru. Jak náhody bohužel nešťastné, tak i náhody veskrze příjemné. To, že jsem objevil portál i60, patří jednoznačně do té druhé kategorie. Přesvědčil jsem se o tom po krátkém čase, kdy jsem poznával taje tohoto webu, jeho až neuvěřitelnou tematickou šíři, zveřejňovaná díla nejrůznějších literárních forem a kvality, i bohatou diskusi, vedenou v četných rubrikách chatu.
Jsem zde teprve půl roku. Není to dlouho. Nějaký čas mi trvalo, než jsem se adaptoval na místní zvyklosti, na vkládání článků, fotografií, možnosti úprav a na další specifická pravidla tohoto rozsáhlého webu. Celá řada článků i fotografií mě pochopitelně průběžně zaujímala. Některé více, některé méně. Četl jsem, prohlížel a poznával tím autory. Tematické zaměření vkládaných děl bylo a stále je neuvěřitelně široké. Když se však ohlédnu zpět, jen těžko z nich vyberu článek, blog či tu nejlepší fotografii, které bych mohl, na úkor druhých, vyzdvihnout na onen pomyslný piedestal slávy. Tím nechci říci, že by ve zveřejněných dílech chyběla kvalita. Právě naopak. Proto se jen těžko z té přemíry vložených fotografií a článků vybírá ten jediný, ten nejlepší. Přijde mi to až nepatřičné vůči všem ostatním, kteří svůj veškerý um, nápady i tvůrčí invenci vkládají do svých děl a s důvěrou a očekáváním je zde prezentují veřejnosti. A veřejnosti nejen „íčkové.“ Obrovskou předností tohoto portálu je fakt, že daleko více neregistrovaných čtenářů než registrovaných uživatelů navštěvuje jeho velmi četné rubriky, aby se něco dozvěděli, potěšili pěkným článkem či fotografií a třeba v sobě objevili i schopnosti přidat se také nějakým svým dílkem do dnes již široké „íčkařské“ rodiny.
Každý autor hledá nějakou možnost, jak svou tvorbu prezentovat veřejnosti. Teď nemám na mysli autory známé, kteří mají za sebou bohatou publikační činnost, ale spíše autory neznámé, neprofesionální. Pro neznámého autora, a navíc v seniorském věku, je publikační činnost náročná většinou nejen finančně, ale také i nutností mít určité penzum technických dovedností, potřebných k sestavení svého textu do knižní podoby. Proto hledá své uplatnění na internetu. Čtenářskou odezvu potřebují všichni. Jak profesionálové, tak i laici. Ale zjistil jsem, že i zde, na neprofesionálních stránkách, je řada lidí, kteří mají publikační činnost už úspěšně za sebou. Vím dobře, co to obnáší, a tak je obdivuji a na dálku před nimi smekám ten pomyslný klobouk.
Já píši již dlouhá léta. A pochopitelně jsem se snažil, krom několika knih, které se mi podařilo zatím vydat, prezentovat svou tvorbu i na internetu. Registroval jsem se proto na několika literárních webech, abych po několika měsících tyto weby opět opustil. Způsob komunikace mezi jednotlivými autory, útočné a na druhé straně až servilní komentáře, nekvalifikované zásahy tzv. redaktorů, z nichž někteří měli problém i se spisovným jazykem, mě po nějakém čase odradily od hledání dalších podobných možností.
Jenže pak jsem zcela náhodou narazil na „íčko.“
Konečně teď mohu přistoupit k vlastnímu tématu této soutěže, kterým je uvést svůj nejsilnější letošní zážitek s portálem i60. Těch zážitků byla pochopitelně celá řada. A byly to mnohdy zážitky pozitivní a vysoce emocionální. Zážitky z často až profesionálně odvedené tvorby. Těžko se budu vyjadřovat k ostatním aktivitám portálu, které tolik nesleduji. Zajímají mě především články, vložené do různých rubrik, a také fotografie. Sám rád fotografuji a z našich četných cest po světě i po Česku vznikl postupně můj rozsáhlý fotoarchiv.
Jak jsem ale konstatoval výše, nebudu zde uvádět žádná jména, žádný blog ani fotografii nebo setkání. Mým největším zážitkem byl a stále je tento portál jako celek. Celek, který díky svému širokému tematickému záběru dává prostor každému, kdo se chce s druhými podělit o své zkušenosti, názory, o svou literární tvorbu, kdo se chce setkávat s přáteli jak zde, ve virtuálním prostoru, tak i na četných osobních setkáních. Na tomto portálu se proto zrodila i mnohá osobní přátelství a většině uživatelů tyto stránky příjemně vyplňují podzim jejich života.
A proto můj největší dík a obdiv patří vedení tohoto úspěšného webu. Nemám jediný důvod z těchto stránek odcházet. Našel jsem to, co stejně, jako většině ostatních uživatelů portálu, příjemně naplňuje můj život.
