Odkud se na něj vydat? No přece ze vsi Raná, tulící se k jeho patám. Ranou dobře znají nejenom turisté, ale také početná rodina rogalistů. Bezlesý a od severovýchodu k jihozápadu se táhnoucí vrch s příznivým větrem jim nabízí výborné podmínky, a tak si tu dostaveníčko začali příznivci bezmotorového létání dávat už za první republiky. Plachtařské závody tu v roce 1938 navštívil i prezident Edvard Beneš. Dnes už tu po rozšíření paraglidingu tolik rogalistů sice nebývá, ale přece jen tu vždycky několik pravověrných rogalistů s barevnými padáky potkáte. Tak tomu bylo i v den mojí návštěvy.
Říjnový den dokazoval, že babí léto se ještě nehodlá vzdát, obloha byla modrá, sluníčko svítilo a vítr nefoukal. Pro mě to bylo štěstí, čekatelé na ten správný závan větru nadšením nehýřili. Kluci seděli na vršku, dívali se po kraji a posmutněle pozorovali červenobílé pruhované větrné pytle, které zplihle visely na tyčích a hlásily - nefouká. Při nějakém tom závanu nevydrželi a pustili se do plachtění. To jim bohužel dlouho nevydrželo a za chvíli dole sbírali padáky, aby se znovu vydali nahoru vstříc větru.
Já jsem vystoupala do sedla s rozcestníkem a nejprve se usadila na nižším vrcholku. Jen co jsem rozbalila svačinu, usadila se na keři pár metrů ode mě nádherná sojka jako na výstavě. Pár vteřin jsme se pozorovaly, ale jí jsem za pozdržení nestála. Udělala frr a já jsem jen smutně hleděla na svůj foťák u nohou. Posilněná jsem se vydala zdolat vyšší a delší část Rané na druhé straně sedla. Pěšinka se vine do kopce a pak po celém táhlém hřbetu a nabízí úchvatné výhledy. Západním směrem vyzývavý kopec s krásným názvem Milá - ten mě ještě čeká. Východnímu směru dominují tři kopce srovnané pěkně za sebou - nejbližší Oblík, za ním Srdov a Brník. Na severu se rozprostírají kopce a kopečky Českého středohoří. Luční kvítí pozapomnělo, že je říjen a v hustém porostu kavylu se ještě předhánělo v barevném kvetení, sem tam poletoval motýl.
Vůbec se mi nechtělo zpátky. Pěkný zážitek jsem měla na zpáteční cestě, kdy jsem se při loudání po loukách potkala se stádem ovcí a koz, které pěkně pohromadě drželi tři pastevečtí psi a jímž jsem za bečení a mečení prošla. Ačkoliv výstup ze vsi až na Ranou a zpět měří jen asi pět kilometrů a není nijak namáhavý, strávila jsem tu celé krásné odpoledne. A totéž přeji i vám. Dvě Rané jednou ranou!
Nebo do Rané? Obojí je správně. Raná je jeden z kopců v jižní části Českého středohoří, leží téměř na jeho hranici 7 km severně od Loun.
17
komentářů
Jaroslava Handlová
15.10.2019 23:05
Álo, když to RÁNO vypadalo na hezký den,
chápu, že se Ti chtělo zajít někam ven. ♥♥♥
Rozumím Ti a děkuji za ten Tvůj dobrý nápad -
jít přes RANOU na RANOU - to se dá chápat ♥♥♥
Tvé fotky jsou krásné - stejně jako slunce jasné ♥♥♥
Budu se těšit na zdolání Milé, jistě to bude v době - jak jinak, než RANNÉ ♥♥♥
Alena Vávrová
14.10.2019 17:45
Ali, opět moc krásné snímky a vyprávění. Ty jsi taková ta vlastenka, co koná...♥
Hana Nováková
14.10.2019 14:22
Alenko, poutavý článek a nádherné snímky. Máte tak krásný kraj s úžasnými výhledy. Jen bych uvítala foto s popisky pro ty, kteří kraj neznají. Děkuji
Jan Zelenka
13.10.2019 23:58
Pěkná reportáž i fotky. Na mně je to ale už moc vysoko. Rogalisty jsem ale stihl ještě v Alpách, když jsme se z kavárničky u horní stanice lanovky dívali na barevné padáky kroužící jeden a půl kilometru nad údolím. Jo, závidím vám všem ty krásné výlety.
Jitka Hašková
13.10.2019 22:13
Bezvadný výlet a fotky.
Libuše Křapová
13.10.2019 18:34
Nádhérný výlet, nádherné fotky, nádherné zážitky :-)
Zuzana Pivcová
13.10.2019 18:09
Je to fascinující krajina, nedivím se, že Tě znovu a znovu láká. A umíš ji krásně zachytit slovem i obrazem.
Eva Mužíková
13.10.2019 18:08
Alenko, já jsem také všude chodila bez lidské společnosti, ale s pejskem. Úplně samotnou mne to nebaví, tak poslední měsíce tolik tůr nedělám. Obdivuji Tě, ale jsi podstatně mladší a určitě zdatnější nežli já. Ráda si Tvé fotky prohlížím, dnešní stádečka ovcí a koz jsou milým zpestřením.
Dana Puchalská
13.10.2019 17:17
Moc krásný nejen výlet, ale i fotografie. Děkuju.
Marcela Broumová
13.10.2019 17:05
Álo, to bych nevyšlápla, ale v duchu jdu s tebou a jak ráda. Děkuju, že se dělíš a vtahuješ do děje, vč. svačiny :) Popis i fotky na jedničku, tak dávám 5.
Hana Práglová
13.10.2019 15:40
Díky za zajímavý příspěvekAle dnes už bych také nerada chodila sama...
Věra Ježková
13.10.2019 13:43
Kolem Rané jsem jezdívala s přítelem za tetou do Bíliny. Na rozdíl do Bořně jsem ji ale nepokořila. Pohled na vznášející se rogala býval moc hezký. Bezva fotky.
Jana Šenbergerová
13.10.2019 13:21
Ali, jako vždy krásné, jen si nemohu vzpomenout, jak se jmenuje ta elektrárna. Chodit sama má také své kouzlo. Občas se mi po tom zasteskne, protože teď nedám bez parťáka ani ránu.
Dana Kolářová
13.10.2019 12:04
Dvě Rané jednou ranou! - povedly se.
Alena Tollarová
13.10.2019 12:04
Není to můj rozmar, že chodím sama. Prostě žádného parťáka na cesty nemám. Ale když jsem dala na misky vah, jestli chodit sama nebo sedět doma, volba byla jasná. Zvykla jsem si a nakonec je mi samotné v lůně přírody dobře.
Anna Potůčková
13.10.2019 11:32
I já Tě velmi obdivuji, že cestuješ sama, a do přírody takto chodíš také sama. Přiznám se, že pokud nemusím, tak raději chodím alespoň ve dvou. Fotky opět moc krásné kde převládá modrá barva a modrá je opravdu DOBRÁ!
Naděžda Špásová
13.10.2019 11:07
Álo, obdivuji tvou odvahu, vydávat se na takové výlety sama. Já se musím se zážitky hned dělit a hlavně si povídat. Jako vždy, hezké fotky. :-)
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 22. týden
"Padesát let od..." Tento týden si ve vědomostním kvízu připomeneme nejrůznější výročí.
- Foto dne
Aktuální anketa
Máte rádi změny?