Únor bílý, pole sílí

svojí zimní poezií,

na Hromnice

o hodinu více,

v zahradách, příbytcích,

i v městských ulicích.

Sluníčko se směje,

jiskří do závěje,

a sv. Valentýn

baví se tím,

že srdce má ve znaku

z lásky a  zázraků.

Chvíli sněží, mrzne,

pak si skřivan vrzne,

Matěj ledy láme,

k jaru blíž to máme,

masopustní reje,

jsou součástí děje.

Na Matějské pouti,

všechno se to kroutí,

i papírová růže

lásku vyznat může,

tak buď chvíli nobles,

večer se jde na ples.